Anotace: ___
Stojím nad lomem
už jen slehlá tráva
jako chomáče nesplněných přání
chtěl nebo chtěla co na tom záleží
zase ztrácím
slova slova kde jdou?
tvé jméno ozvěnou
a pod nohama
tlení zlatého listí
tam spí už všichni čistí
a holé větve náhle nepřátelské
svírají jako černé pařáty
poslední kousek otrhaného nebe
kouzlo zmizelo
dívám se dolů
ta hloubka přitahuje
tak jako ty
tak jako já
mám strach a přece
co když už nikdy nebudu tolik milovat
Překrásné. :-)
05.10.2016 02:31:28 | Iva Husárková
Děkuji, Ivo. *)
05.10.2016 05:22:16 | Philogyny1
Phil, s Tvým laskavým svolením schovala jsem si ji do šuplíku, protože tohle si chci číst hodně často. Víš, vždycky si říkám, že další báseň, kterou napíšeš už nemůže být dokonalejší a nemůže mě víc chytit za srdce... a vona je... a vona chytí. :-))
05.10.2016 06:32:49 | Iva Husárková
když samota zebe, zkoušené konejší hvězdné nebe..:-D* ST*
05.10.2016 00:43:18 | Frr
Já to měla také v hlavě, že to otrhané nebe tak nějak zebe... :)
Děkuji.
05.10.2016 05:21:43 | Philogyny1
Ať se tedy nesplní ta obava posledního z řádků. To píšu tajně na zeď pro svojí kamarádku:-)
04.10.2016 21:01:38 | klaun
...před tím panenka.....teď zasejc panáček.../úsměv/...vpravdě symbolické
.......Ji.Když ono se vše tak proměňuje....každým okamžikem nic není
stejné.....jen s ustrnutím by byl konec....konec všeho....milující
a milovaná...tavící a tavená...
04.10.2016 17:58:51 | jitoush
Mi se při čtení komentáře vybavil domeček s panenkou a panáčkem, co předpovídají počasí, pokaždé je všechno jinak...
Děkuji. :)
04.10.2016 19:40:37 | Philogyny1
Možná budeš milovat ještě víc až, přijde ten pravý
04.10.2016 17:10:58 | jitka.svobodova
Děkuji, já jsem jako ti mí holubi, prší a oni seděj venku a ne a ne jít do toho holubníku... :)
04.10.2016 17:49:51 | Philogyny1
já z tebe nemůžu, jsi v mý hlavě bych řekla, a vždycky se trefíš. Je to perfektní :)
04.10.2016 16:45:13 | iluzionistka