Platonicky

vyprázdni vesmír, řekl bys
a splýval se mnou jako nikdy nikdo předtím
bylo by to přeplněno emocemi
a bylo by to jako vichřice uprostřed zimy
a bylo by to jakékoliv
protože by se to především nestalo

viděla jsem uhlédné hromádky prášku napočítaných přesně po dvaceti
zamčené ubikace pro chovance z jiné reality
zelený aury a čakry, tuším bylo jich sedm
a nic z toho nedávalo smysl, který by se do hodiny nevypařil
nějakou horu na kterou jsi podle všeho asi vylezl
tvoje přátelé
tvojí schopnost se nezabít v přímým přenosu
doufat, že ráno tu ještě budeš
aniž bych věděla proč
protože především reálně neexistuješ

hodně si toho viděl a slyšel a cítil, že jo
já vím
já taky

namalované figurky a profily z čínskými názvy
říkám si
mla mla mla kou kou kou byla akvarijní rybičky, která nikdy nebyla asi jako ty
oni věřili a viděli, co já ne
asi především proto, že se mi líbí iluze

zvuková páska coby se za nehet vešlo víc není, ale je to kouzlo

nezmizí do setmnění
spojení po duševní straně je ryze nevšední a zajímavější
fyzicky je to na hraně s rizikem katastrofy

apostrofy a čárky výjádří platonický pocit sebetrýznění

neštěstí zakořeněno bez negližé všeříkající fyzičnosti
taky trošku cizinecká legie
no to mě potěš

potěš mě
to je to jediné o co mi jde
a je lepší, když je to nevinné
bez reality, která by vstupovala dovnitř
občas prosakuje jako rozlitá káva, kterou my dva spolu nikdy nevypijeme na stránkách knihy, jejíž přebal posílám ti bys viděl, že nekdě opravdu
jo

uvědomuju si jak je to obyčejné, ano
uvědomuju si, že jsme kdyby jsme se viděli skrze svoje rozumné oči byli bychom obyčejní

a proto..
by bylo fajn, kdybys mě jen tak občas za čas potěšil
to je to jediné o co mi jde

abys potěšil mě