Socha v býlí
Socha v býlí
Socha básníka
Kopřivami a býlím zarůstá
Nikomu už, žel, nic neříká
poezie naivní plná pocitů
slov jako jsou polibek,
doteky, ústa, tužby
Nakonec odvezli ji
technický služby jednou po ránu
Dva borci ve vestách
plus ten v saku, co dohlížel
Je teď pod plachtou skrytá
za bývalým kinem
No, řeknete sami
co taky dneska
s Puškinem..
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Tvá báseň vyvolala ve mně jakousi nostalgii... máš pravdu, doteky, polibek, tužby dnes příliš se nenosí... Moc pěkně napsané, Svensene... děkuji :-)
16.09.2024 19:58:11 | Helen Mum
Děkuji, Helen, snad to byl i účel těch řádek.. doba si žádá změn a k těm, bohužel, patří i často hloupé kroky směrem k historii a umění.
19.09.2024 17:30:06 | Svensen
... a přitom jeho pradědeček byl černoch... aby to ten úředník neodskákal za rasové hanobení. :))
11.09.2024 18:25:54 | Jiří I.Zahradník
to je pravda, Jiří, tedy alespoň podle historických záznamů. Tak daleko ale úředník pro veřejný prostor nedohlédne. Díky za připomenutí
12.09.2024 08:01:52 | Svensen
..v parku či za kinem - o to neběží
hlavně že stojí a že neleží :)
já kvituju to téma - námět, styl
protože Puškin za to vždycky bude stát - že žil a něco vytvořil!
11.09.2024 11:57:45 | šuměnka
třeba ten příběh Evžena a Táni.. tyhle přehmaty bohužel vyšumí do prázdna, Šuměnko.. dík za kvit
11.09.2024 17:46:47 | Svensen