Manifest Evropy zdola

MY JSME EVROPA

Slavný německý sociolog Ulrich Beck a francouzsko-německý politik Daniel Cohn-Bendit sepsali výzvu, kterou minulý týden uveřejnily velké evropské deníky a podepsalo mnoho významných osobností.

________________________

ROK DOBROVOLNICKÉ PRÁCE - pro taxikáře i zdravotní sestry, dělníky i nezaměstnané, učitele i zubařky, umělce i novináře, studenty i důchodce - jako odpověď na eurokrizi.

Evropská mládež, vzdělanější než kdykoli dosud, prožívá – pod hrozbou státního bankrotu a krachů pracovních trhů – svůj vlastní „evropský osud“. Každý čtvrtý Evropan do 25 let je nezaměstnaný. Mladým lidem, kteří rozložili své stany na náměstích měst a zvedli svůj hlas ve Španělsku, Portugalsku, v Americe, v severní Africe nebo v Moskvě, jde o sociální spravedlnost. Všude roste zuřivost z politiky, která obrovskými sumami zachraňuje banky, ale budoucnost své mládeže projídá. Jaká budoucnost však pak čeká Evropu, jež bude stále rychleji stárnout?

Americký prezident John F. Kennedy kdysi ohromil svět nápadem založit Mírové sbory a řekl: „Neptejte se, co může udělat vaše země pro vás, ptejte se, co můžete vy udělat pro ni.“

My, první signatáři tohoto manifestu, chceme dát hlas evropské občanské společnosti. Žádáme proto Evropskou komisi i národní vlády, Evropský parlament i národní parlamenty, aby vytvořily Evropu aktivních občanů a aby vytvořily finanční i právní podmínky pro Rok dobrovolníků Evropy pro všechny - jako protiklad vůči modelu Evropy shora, vůči Evropě elit a technokratů, jež zatím převládá na principu nevyslovené zásady: stvoříme evropského občana, a když to nepůjde jinak, i proti jeho vůli. A právě na této zásadě může Evropa ztroskotat. Národní demokracie je třeba evropsky zdemokratizovat a Evropu tímto způsobem založit znovu. Podle motta: Neptej se, co může Evropa udělat pro tebe, ptej se, co můžeš ty udělat pro Evropu.

Nikdo z evropských vizionářů – od Jeana-Jacquese Rousseaua po Jürgena Habermasse – nechtěl demokracii, jež se uskutečňuje jen pouhým aktem voleb. Dluhová krize, která dnes štěpí Evropu, není jen ekonomická, ale i politická. Abychom ji mohli vyřešit, potřebujeme evropskou občanskou společnost a vizi mladších generací. Nesmíme připustit, aby vzniklo „hnutí zuřivosti“ občanů proti Evropě bez občanů a aby se Evropa stala jeho obětí, aby se stala obrazem nepřítele. Evropa nemůže fungovat bez angažovaných Evropanů a Evropané ji nemůžou vytvořit, pokud nebudou sdílet ducha svobody.

Praxe Roku dobrovolníků Evropy, jež přesahuje národní, etnické i náboženské hranice, nemá mít funkci fíkového listu zakrývajícího politická selhání. Má spíše otevírat prostor pro tvořivost. Rok dobrovolníků Evropy pro všechny je tedy zakládajícím aktem evropské občanské společnosti. Není to almužna pro nezaměstnanou mládež, je zakládajícím aktem, jež může sloužit jako základ pro novou ústavu psanou zdola. Na ní pak může Evropa stavět svou tvůrčí politiku a legitimitu. Politická svoboda však nemůže přežít v atmosféře strachu. Uplatní se a roste jen tam, kde mají lidé střechu nad hlavou, jistotu zítřka i života ve stáří. Proto potřebuje Rok dobrovolníku Evropy solidní základní financování. Vyzýváme ty, kteří tvoří páteř evropské ekonomiky, aby k tomuto financování přispěli.

Evropa zdola nemůže sahat po předem zadaných vzorcích chování. Její občané svým pohybem a jednáním chtějí přesahovat národní hranice a angažovat se v problémových sférách, na které již národní státy nenabízejí řešení – od ničení životního prostředí přes klimatické změny, proudy uprchlíků, rasismus a pravicový extremismus. Chtějí také využít evropskou síť umění od divadla až po literaturu. Potřebujeme nové smlouvy mezi státy, Evropskou unií, politickou občanskou společností, trhem, sociálními jistotami a ekologicky udržitelnou budoucností.

K čemu je dobrá Evropa? A jaké má pro nás hodnoty? Který model zajistí budoucnost Evropy v 21. století? Jsou to palčivé a otevřené otázky. Naše odpověď zní: Evropa je jedinečnou laboratoří politických a společenských idejí, jaká nemá ve světě obdoby. Co však tvoří evropskou identitu? Dalo by se říct, že evropskost spočívá v dialogu množství vzájemně odlišných politických kultur. Je to „Citoyen“, „Citizen“, „Staatsbürgers“, „Burgermatschappij“, „Ciudadano“, „Obywatel“,„Politis“. Jenže Evropa, to je také dar ironie, je to schopnost smát se na sobě samém. Neexistuje lepší cesta k naplnění Evropy životem a smíchem, než spojit obyčejné Evropany do iniciativy v jejich vlastní věci.

Podpořte prosím výzvu na http://manifest-europa.eu/allgemein/wir-sind-europa?lang=cz