Za co???

Drobné potíže s autem nezabránily mé ženě v úterý ráno zavelet:
"Potřebuju k doktorce,tak mě tam hodíš,pak do lékárny a Tesca a za hoďku
jsme doma!"

Mé námitky,že mám porouchaný alternátor,takže motor musí běžet neustále,padly na neúrodnou půdu,takže,coby vzorný manžel,jsem nastartoval a vyrazil k městu.U doktorky místo dvaceti minut hodina dvacet,úskostlivě jsem sledoval rafičku,která upozorňovala na odliv PHM z nádrže a modlil se,aby se nerozsvítilo hladové oko.

S vítězným úsměvem nastoupila do vozu a s pýchou v hlase mi sdělila,že tlak už má lepší a krevní obraz taky.Jako by mě to zajímalo.Zajel jsem k lékárně,kde mne hned zpražila,že tato né,tato je drahá,že chodí do té lacinější na druhé straně města.

První křižovatka a oranžový výkřik na budíku.

Sakra!Benzínka je zase na opačné straně,snad to vyjde!

Zapíchl jsem se u chodníku a pronesl:"Dělej!"

No jo!Vyběhla a se štosem receptů vlétla do Maxe.

Deset minut pryč,nikde,patnáct minut pryč,nikde.

Naštvaně jsem vylétl z vozu a vpadl do lékárny,kde má drahá polovice
stála u kasy,šrajtofli v pazouře a žvanila.Jak uslyšela kroky,otočila se a s potutelným úsměvem se zeptala:"Máš snad vo něco starost,miláčku?"

"Jasně,vo benzín,tak už pojď!"

Otočil jsem se a nadále hypnotizoval rafičku,aby si snad nelehla úplně.

Po dalších deseti minutách se připotácela,sedla a začala naříkat,jak jsou ty léky drahý,že si nemohla vzpomenout na PIN a blablabla.

Lehtal jsem plynový pedál a...

Najednou mě to problesklo hlavou!

"Si děláš prdel?Vždyť jsem ti dával dva litry a neříkej,že ty tvoje léky
zdražili?!?"
"Co?Moje???Snad tvoje,ne?"

Prudce jsem zabrzdil...a opravdu!Ta nána koupila 1600 kusů Wobenzymu,
bratru za 5000,- korun!!!

Pohřeb se konal další týden v pátek,mne na něj z vazby nepustili.