Myšlenka dne (20)

Myšlenka dne (20)

Anotace: Historik Jiří Suk (a Aťan :) mají stejný názor na Václava Havla. Jaký je ten váš? (otázka asi pro dříve narozené)

 

 

Z politiků děláme buď ikony nebo antiikony. Havel byl pro mne v 70.-80. letech symbolem doby. V té době tady vládla komunistická neosobnost, šediví funkcionáři v šedivých oblecích s projevy plnými frází. Bylo to strašně mrtvolné. A najednou se zjeví živý člověk, který mluví úplně jiným jazykem a reprezentuje zcela jiné hodnoty. To bylo fascinující. (..např. o zastrašování mocí - ZDE)

 

Václav Havel si ale myslel, že naše občanství bude produkovat osobnosti s přirozenou autoritou a schopností v politice kompetentně rozhodovat. Byl proti "partajním šmejdilům" - ale to byla utopická vize. Byl to vizionář, který vstupoval do politiky s ambicí podstatným způsobem ji předělat, což se mu nepovedlo, jeho vize ztroskotala.

Zdroj: Respekt, 21/2013

Autor Aťan, 20.05.2013
Přečteno 968x
Tipy 5
Poslední tipující: Joe Vai, Miriska, 6thSun, Amonasr
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Havel mi byl svým pojetím "nepolitické politiky" velmi blízký, možná je jen škoda, že se okolo něj nezformoval i skutečně akceschopný politický směr. Svým způsobem podle mne předběhl dobu, stranické pojetí politiky už evidentně prodělává své předsmrtné křeče a on to zřejmě cítil dřív, než ostatní. Ke skutečně občanské společnosti se ale ještě dospět nedalo - všechno vzniká až tehdy, kdy to skutečně nazraje, a doba pro Havlovy vize teprve přijde. Domnívám se, že to byl člověk, který se nebál myslet nekonvenčně a jít často i proti většinovým názorům. Považoval jsem ho také za nefalšovaného humanistu, i když některé jeho postoje mi s tím nejdou dohromady - například podpora ba dokonce podněcování tzv. humanitárního bombardování Jugoslávie, což dodnes vnímám jako naši velkou národní hanbu. Poslední dobou se nemohu zbavit dojmu, že v těchto věcech přeci jen nebyl tak úplně nezávislý a podléhal jakýmsi ještě jiným zájmům, jdoucím odkudsi zpoza oceánu. Byl to omyl nebo daň za slávu a přízeň ještě mocnějších než mocných? Kdo ví?

Nejvíc mi ho ale bylo líto asi v posledním jeho odvysílaném TV rozhovoru s kardinálem Dukou. Havel už působil poněkud vyčerpaně, zlomeně a jakoby nešťastně, přesto z něj vyzařoval na rozdíl od Duky skutečný humanismus a velký duchovní rozměr. V té diskusi se zračila možná ona doufejme dočasná porážka Havlovy vznešené společenské vize a Dukova dosti přízemního pragmatismu, který bych například od disidenta v církevních službách naivně nečekal. Ale možná právě proto je to on, kdo nyní triumfuje. Umím si představit, že těsně před pádem Říma také triumfovali tehdejší Dukové a prohrávali tehdejší Havlové.

20.05.2013 21:39:37 | Amonasr

líbí

naprostý souhlas

Havla jsem začal vnímat, když tenkrát Husákovi napsal otevřený dopis. Amonasr, nám oběma bylo asi tak 21 let, jestli si vzpomínáš :D chjo.. (1975)... já na ten dopis tenkrát koukal jako blázen!!! :-)) On navíc nelenil a současně na Hrad ten dopis poslal i všem tady akreditovaným zahraničním novinářům. :D To byl pro mě prostě husarský kousek a od té doby jsem ho miloval. StBáci mu to samozřejmě nedarovali a odskákal to.
http://vaclavhavel.cz/showtrans.php?cat=clanky&val=71_clanky.html&typ=HTML

V roce 1992 jsem byl se ženou na posledním plese Charty, a už tam Petr Cibulka s Johnem Bokem a dalšími zcela přesně Havlovi důrazně (řvali na něj :) vysvětlili, že šlápnul s Klausem a spol. do hovna a kam do horoucích prdelí (omlouvám se za výrazy :) to bude směřovat. Většina sálu se na křiklouny sesypala, co si to na ikonu Václava dovolují... atd.

Z Petra se stal dnes podivín, mám pocit že mu ze současné situace už přeskočilo, John k tomu nemá daleko, ...a Karel Kryl, všichni víme z čeho ho asi tak mohl trefit šlak, že jo.

20.05.2013 22:01:35 | Aťan

líbí

Aťane, já už jsem to jednou psal, že jsem nebyl před sametem ani disident, ani jsem nikoho z disentu neznal. A nevěděl jsem ani nic o Václavu Havlovi, byť to dnes může leckomu připadat prapodivné. Poprvé jsem se s jeho jménem setkal v době, kdy se jeho přátelům povedl také husarský kousek - zveřejnili v Rudém Právu v inzertní rubrice blahopřání Havlovi k narozeninám i s jeho fotkou pod jménem Vaněk, autobiografické postavy z jeho her. To tenkrát cenzorům uniklo a byl z toho docela poprask, myslím, že to mohlo být tak rok před Listopadem. A pak si také vzpomínám, jak už v počátečním průběhu listopadových dnů udělal moderátor Martin Švehla v televizi s Havlem rozhovor a já jen překvapeně koukal, jak neumí příliš dobře mluvit, koktá, ráčkuje atd., a byl jsem proto i docela udivený, že zrovna on je vůdčí postavou opozice. Já osobně bych třeba v té době preferoval na Hradě Valtra Komárka, jehož názory jsem poměrně dobře znal a byly mi sympatické, mohl jsem se proto s nimi lehce ztotožnit. Teprve posléze a postupně jsem pochopil, jak silná a zajímavá osobnost Havel je, a získával si stále víc moje sympatie. A také kvalita jeho her mě později překvapila, byl to nepochybně i skvělý dramatik. Píšu zde o tom schválně, protože si myslím, že ta moje zkušenost odráží tehdejší znalost či spíše neznalost většiny lidí v té době. To, co vám disidentům připadalo samozřejmé a všeobecně známé, většina lidí musela teprve vstřebat a nějak se v tom začít orientovat, což nebylo vždy snadné. A tenkrát taky možná projevil skvělý predátorský instinkt Klaus, který dokázal disidentům to listopadové vítězství svým obratným manipulativním jednáním vlastně ukrást. Mně sice Klaus sympatický nikdy nebyl, nikdy jsem ho zejména nepovažoval za člověka mravně na výši, ale v tom jsem asi ani tenkrát nebyl typický většinový volič.

Já se pak brzy po revoluci s některými disidenty už měl možnost setkat, s pár z nich jsem se i osobně sblížil, ale to už je jiná kapitola. Vždycky mi ale byli sympatičtí lidé právě z Havlova okruhu pro jejich vysokou mravní integritu, kulturní založení, filosofičtější a "laskavější" (nečernobílý) pohled na svět, než "bijci" typu Cibulky, i když zase s takovými jsem se ani později osobně nikdy nesetkal, takže tam mi chybí ta osobní zkušenost.

21.05.2013 11:57:32 | Amonasr

líbí

Každý nějak začínal :-) ve 14 letech mě zajímalo proč dědu a pár příbuzných komunisté v 50. letech zavřeli. Rodiče mi to nechtěli říct, protože se báli nepříjemností, tak jsem si to vypátral sám. Při té příležitosti jsem se seznámil s určitými lidmi, a přes ně zase s dalšími... a už to frčelo :D

Tady na tiskovce r. 2011 jsem se taky motal, ..ale sám řekni, kam se to od té doby za 2 roky pohnulo? Až nedávno částečně anonymní akcie, herny, o ostatním je stále marný boj.. :-)
V sále proti politikům sedí lidi, před mnohými z nich s úctou smekám, mají snahu, kterou jim může těžko někdo upřít.

http://www.youtube.com/watch?v=I-hNhLt7bHo

21.05.2013 12:16:56 | Aťan

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel