Anotace: mě napadlo k večeru cestou po kolínským mostě, nevěděla jsem jaký konec napsat..třeba mě časem napadne..nebo mi můžete pomoct:)
Přišla za mnou znovu
byla uplně cizí
znal jsem jen její tvář z fotek
Sedla si do mého obýváku, nohy zkřížila v kotnících
knihu držela v jedné ruce jako vějíř a četla
Růži pro Algernon
První slovo, které mi řekla bylo: potřebuju
pak prožila týden mého života mlčky
Jednou při snídani v místní kavárně
mi řekla druhé slovo: chci
zvedl jsem pohled, bych se ji zeptal, co chce
ale dál se dívala do talíře a tiše dojídala svůj rybízový štrudl
Pak začala psát...
Budíval jsem se každou noc, kolem třetí hodiny
v pracovně se vždy svítilo
každé ráno jsem jí našel spící na gauči v obýváku
byla moc krásná
Psala krátké povídky ze života nás dvou
deníkové zápisy
naše hádky, milování i všední okamžiky
datum v horních rozích stran bylo vždy z minulého dne
Byla rozespalá
poprvé se na mě podívala,
zeptala se: Proč jsou lidé bez sebe?
-
Když jsem se toho dne probudila, našla jsem hromádku papíru na svém pracovním stole
bylo jich sedm, hustě popsaných mým písmem, zachycovaly události uplynulého týdne
rok zpátky
Sáhla jsem do poslední zásuvky stolu, z krabičky vyndala dva prášky
svítivě růžové, na zapomnění říkal doktor..
Víš popravdě já moc nemusím... ty nerýmovaný věci... nerozumim tomu. Těžko v tom hledám cokoliv... Má chyba. Ale tohle je citlivý, vtáhlo mě to , donutilo přemýšlet... Mrazí mě z toho závěru, ale zas na druhou stranu jak já Ti rozumím...
21.12.2014 21:14:55 | Madanik
....větu....Proč jsou lidé bez sebe?....lze chápat v různých rovinách.
Něco si nakousla.....Ji.
21.12.2014 11:48:53 | jitoush
zaujalo, ale přijde mi to trochu schizofrenní...
20.12.2014 21:59:17 | Robin Marnolli
možná..prostě mi to takhle vytanulo..nevim jestli to má logiku..:)
20.12.2014 22:14:43 | Loveless
To bys měla vědět ty...já tu logiku trochu hledám, ale nejsem autor, a vím že jsou tu osobnosti různého ražení...
20.12.2014 22:25:52 | Robin Marnolli