Cesta plná vzpomínek
Cesta plná vzpomínek
Cesta dlouhá a klikatá, vedoucí k milovanému domovu.
Trochu kamenitá, z jara kvůli tajícímu sněhu neprůchozí bez holinek.
Chodívali po ní tví prarodiče, rodiče a nyní i ty.
„Ty snad dovolíš, aby ji pohřbili vrstvou smrdutého asfaltu?“
„Co proti tomu můžu dělat?“
„Nezablácené boty pro jiné vysvobozením, pro mne pohřeb vzpomínek.“
„Těžké stroje uťaly těla chrp, vlčích máků i tu starou břízku pila porazila.“
Nezastavilo je nic, plán musí být splněn na sto procent.
Jako lovci, kteří našli mé zranitelné místo a zapíchli do něj nabroušené ostří.
Nikoho nezajímá, co bylo, a co se na té cestě odehrálo v minulosti.
Kolika lidem dobře posloužila, pomohla najít domov a životní lásku.
Připadám si jako napůl umírající, když jdu nyní po nové, uhlazené cestě.
Nepotkáš motýla, nezakopneš o povalující se šutrák, nedokážeš si vesele zazpívat.
„S tím se přeci dá smířit.“
„Smířit se můžeš se vším, ale krást radosti ze života obyčejného člověka je zločin.“
https://www.youtube.com/watch?v=OpNN-reD66M
Komentáře (25)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Kubíno, naprosto krásné vyjádření lásky k rodině, její historii, rodnému kraji, domovu, který se všichni snažíme uchránit, a pokud se to nedaří, tak jen v myšlenkách, našem srdci sami pro sebe. S takovou lehkostí a zároveň smutkem, bolestí vyznívá těch pár vět. Připomnělo mi to věty, které píše Milada Horáková své rodině v dopise pár hodin před popravou. "Jděte na louky a do lesů, tam ve vůni květů najdete kousek mne, jděte do polí, dívejte se na krásné a všude budeme spolu. Dívejte se na lidi kolem a v každém se něčím obrazím." A o kus dál: "Takto se rozletím zase do polí a luk, strání a k rybníkům, na hory i v nížiny. Budu zase nespoutaná, a ten klid a mír."
Já to tvé dílko velmi... cítím v ♥. Jsem totiž z Vysočiny. :)
31.12.2017 01:30:33 | Kate3
Kate, moc ti děkuji za návštěvu u mého dílka a dlouhý, velmi milý komentář. :-)
Jsem moc rád, že tě má "Cesta plná vzpomínek" zaujala, oslovila a promluvila k srdci. :-)
Popravdě na Miladu Horákovou jsem si vůbec nevzpomněl, ale díky tobě už ano :-)
Mimochodem, jsem také z ♥ Vysočiny ♥, jak je krásný ten náš kraj, plný lesů, letních rozkvetlých luk, polí a nádherných polních cest. :-)
31.12.2017 03:53:46 | Kubíno
...líbí se mi Tvůj text.... upřímností,která z něj čiší...Ji./úsměv/
P.S.A přesně tyto cestičky mám sama ráda...mezi lesy a poli,mírně zvlněná.
Nevím,odkud z Vysočiny jsi,ale vždy,když jsme tímto krajem putovali,tak
se mně to zamlouvalo.....směs lesů,polí a luk,okořeněná malými rybníky,
kopce tak akorát......Ji./úsměv/
29.07.2016 20:22:20 | jitoush
Moc ti děkuji jitoush :-). Jsem moc rád, že se ti Vysočina líbí. Určitě má plno krásných míst a plno takových cest, lesů, polí a luk, přesně jak popisuješ :-). Jsem z Havlíčkobrodska ;-).
30.07.2016 02:58:26 | Kubíno
Krásné a smutné, jako život.
28.07.2016 13:12:02 | Lighter
Bohužel, život přináší světlejší stránky, ale občas je mezi nimi i nějaká temnější ;-).
Děkuji ;-)
28.07.2016 15:04:48 | Kubíno
Jo, je to smutné, když má člověk k nějakému místu vztah. Napsáno je to krásně.
Jenže ono to má i tu druhou stranu. Třeba tam kde bydlím byly dřív zahrádky. Asi to tam ti jejich majitelé měli rádi, jenže já tam bydlím. Stejně tak nejezdíme koňmo, prostě tak...
28.07.2016 10:10:56 | A42
Moc děkuji A42. :-).
Samozřejmě, každá mince má dvě strany, a proto jsem také chtěl vyjádřit, že pro některé je to pozitivum a pro mě například negativum :-). Proto se s tím člověk musí smířit ;-).
28.07.2016 15:03:19 | Kubíno
„Těžké stroje uťaly těla chrp, vlčích máků i tu starou břízku pila porazila.“ ... cítím, jak bolí
28.07.2016 09:34:00 | Ragnell
Ragnell, jsem moc rád,že chápeš, co jsem tím chtěl vyjádřit, moc mě to těší a děkuji za tvoji návštěvu :-).
28.07.2016 14:58:48 | Kubíno
Vážím si jen pravého poznání a přírody, takže to cítím stejně jako Ty a jsem z toho smutná. Krásně s citem napsané, až srdíčko zabolelo.
28.07.2016 08:29:20 | Móny
Moc děkuji Móny :-). Příroda je krásná věc. Jsem rád, že to na tebe takto působí :-)
28.07.2016 14:56:38 | Kubíno