Ranní nákup.

Ufff, to byl zážitek na ranním nákupu.
.
Vyrazila jsem s Lady (to je moje fenka) na prochajdu a na nákup k Vietnamcům, kteří mají obchod za rohem.
Když jsem nabrala jídlo, vzpomněla jsem si u kasy, že bych potřebovala rozevírací nožík, protože můj - starou rybičku - jsem doma někam uložila, jen nevím kam.
Povídám prodavači, mimochodem velmi hodný kluk, že bych potřebovala zavírací nůž. Kde ho mají. Nerozuměl.
Tak mu rukama mimikou ukazuji, co je to nůž a říkám říz, říz. Odkráčel k uzeninám, otevřel dveře chlaďáku a ukazuje, který párek nebo salám chci.
"Ne", povídám, "ne k papů, říz, říz".
Koukal chudinka nešťastně, že mi nerozumí.
"Tak nic", povídám mu s úsměvem a chci odejít.
Vtom se ke mě přidala jedna paní a také mu začala vysvětlovat a ukazovat, co by měl být nůž.
Začaly jsme v regálech hledat jakýkoliv nůž, aby věděl, co chceme najít.
Konečně paní našla kuchyňskou kudlu a on konečně pochopil, co chci. Ještě jsme mu naznačily na noži, jak bychom ho potřebovaly sklopit.
Zářivě se usmál a běžel k regálu, kde měl zavírací nože!!!
Jupíííííí, zadařilo se (Y)
Tak v pohodě vyjdu z obchodu, jdu kolem výlohy a tam se za sklem něco třepalo.
Jdu blíž a bože, malé ptáčátko tam zoufale přes sklo hledalo cestu ven. Asi jim vlétlo do obchodu a skončilo za výlohou.
Tak zase letím zpět do krámu, už jsem nic neříkala, vzala ho za ruku a vyvedla ven před výlohu.
Překvapeně koukal na nešťastného ptáčka a běžel rychle do obchodu. Já zůstala venku u výlohy a ukazovala kde je, protože výlohu zevnitř mají zastavěnou regály.
Vyšplhal se na ně a uviděl ptáčka. Odstrčil trošku regál a hurááááá, povedlo se mu ptáčka chytit.
Měli jsme oba i paní, takže všichni tři, velkou radost a hoch s úsměvem vypustil pipinu do větví. ♥ Dala jsem mu pusu na tvář a poděkovala ♥