bás.pok.a2

Krátký je běžcův čas, dlouhá je bytí míle.
Dneska už nedoběhneš do nejbližšího cíle
- a tak zůstane hřích co je v nás.
Na cestě své, uložíš se k spánku,
nenajdeš ještě přístřeší nejbližšího svatostánku.

Na nebi hvězdička, i když je maličká,
sestrou je Měsíčka.
Světlo, kterým září pochází od Sluníčka.
Tak se i lidem daří, když světlo v sobě mají.
- A tu záři druhým dají.

Nechť stromy zdobí baňky popelavé,
nechť chrámy boří síla třasu,
nechť mraky klenbu tvoří v šedi žulové
když sopky chrlí svoji krásu.
Nechť nám země po nohama hoří,
nechť vyváří se vody znečištěných moří.
Přesto živí z živého neucítí strach.
- Já věřím v spásu, v slzu lásky na řasách.

Opusťme ta nekonečná hledání
z přešlapování na místě.
- Je nejvyšší čas jít a nacházet,
neboť jen láskyplná spravedlnost
bude v onen čas silnější, než smrt.