Kde dupou zajíci
Kde dupou zajíci
Ten den jsme opustili svoje samoty,
a pozvolna se loudali stezkou,
kde dupou zajíci,
praskajícím houštím jak v nejvnitřnějším soukromí
lidských duší,
ptáci za letu chytali mušky a cvrlikali,
tráva ukrajovala slunci svit,
pestrobarevný chaos v ostrůvku přítmí s tisíci drobnými střety,
nestrojená krása, drsná, přirozenost.
Tiše jsme postáli u potoka s písčitými břehy,
pak cesta strměla,
až šaty na mokrém těle se lepily s kůží,
být tak chvíli hadem, hady...
kraj rozsvítily znenáhla koláčů žluté klasy,
podél ohradník pro bujné ržání,
stoupali jsme ruku v ruce,
když země splynula v azuru s oblaky,
a v tichu hlubším než všechna ticha
před námi rozlehlý svět se rozprostřel...
Klokočná, 10.7.2015
|
|
|
|
Komentáře (10)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Zajíc a králík na středověkém obraze symbolizuje údajně erotiku..v téhle tvojí básni to vidím taky :)
Moc zajímavé a hezké.
13.07.2015 20:27:06 | MARKO
Souznění obrazu se slovy, vydařené. ;-)
12.07.2015 23:19:42 | A42
Děkuji ti moc, milá Ančičko42, děkuji, jsem ráda tvému zastavení :-))
13.07.2015 07:53:45 | Helen Zaurak
Helenko čiště a naplno vnímáš barvy života a vše kolem sebe a umíš ten vjem úžasně přenést do krásy slov.....ST***
12.07.2015 21:25:08 | Nikita44
Tvoje vlídná slova jsou milá a dojímají mne, Nikitko.
Myslím ale, že mi nadržuješ!! :-)
Děkuji ti, mám velkou radost, jestli se ti text líbil, děkuji :-))
13.07.2015 07:51:01 | Helen Zaurak