Homobloud
Homobloud
Anotace: ...
Ideály, jež jsme si vysnili, tu jsou pořád,
někde v čase...
Tenkrát jsem ještě nerozuměla dospělým hrám,
toužila, myslela a věřila jsem - inu, něžně křehký homobloud,
že vyřčená slova
jsou na život a na smrt,
mají sílu lásky co zažíhá,
a shoří až s posledním výdechem...
teď vím, možná jsou pravdivá,
ale jako pravda, která míjí...
když nebe krvácí
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Píšeš zajímavě a dobře!
26.09.2015 17:25:46 | labuť
Nevím, ale moc Ti děkuji. Jsem velmi potěšena Tvým zastavením, děkuji :-))
27.09.2015 09:19:27 | Helen Zaurak
....tož....jsem něco jako nenapravitelný idealista....věřím v opravdové
přátelství....věřím,že lze nacházet spřízněné duše,věřím,že lze důvěřovat...
.....věřím tomu,i když jsem se i dost a dost spálila.....připadám si
někdy,jako z jiného světa nebo času.....rozumím Ti ,Helenko.....Ji./úsměv/
07.09.2015 21:09:40 | jitoush
Děkuji, Jituško, za milé zastavení, jsem přesvědčena, že mi rozumíš, a já Tobě... také jsem šťastnější, když mohu věřit... :-)
Krásný večer :-)
07.09.2015 21:11:52 | Helen Zaurak
slova jsou jen slova...život ani smrt ústa nemá...
07.09.2015 13:10:41 | enigman
... ale někdy se může přece přihodit :
první je Slovo, a od něho se odvíjí celý můj svět...
Děkuji Ti srdečně za krásný komentář, Enigmane :-)
07.09.2015 21:10:10 | Helen Zaurak
.."když nebe krvácí v nás"-žhavý nůž pravdy zastaví jeho krvácení a do jizev
vytetuje její epitaf..:-D
06.09.2015 21:27:24 | Frr
Někde v čase je ta pomíjivá pravda našeho bytí a možná ji objevíme až s posledním výdechem...
hodně hluboké Helenko ST
06.09.2015 20:33:20 | Nikita44