Jedna louka
Jedna louka
Anotace: :::
Vprostřed louky klimbající
pod modrou dekou
lemovanou
pestrobarevnými střapci
v trávě rozředěné listím…
…zeje učesaná pěšinka
tápající po okraji…
…To mé vláčné tělo tahala touha za vlásečnice…
Láska má prý azbestový nohy:
Šlapání po žhavých kolejích života
ji nepálí…
stejně tak
ani kroky po právě vytaženým srdci
z uhlíků někdejších borovic…
-co lemovaly jednu spící louku-
Komentáře (26)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
..cesty Tvé poetické obraznosti jsou velmi zajímavé.....Ji.
01.11.2015 18:23:39 | jitoush
Děkuji
zatím jsou ale spíše jen dlážděné...a strašně drncají;-)
-mým cílem jednou je pořádná několikaproudová asfaltka, která povede tím správným směrem..:-D
01.11.2015 21:22:02 | GiovaniDaVinci
....ano,správný směr...to je ono,to jen Ty poznáš,kudy to je......
.....jen,asi jsem "ze staré školy",ta dlážděná cesta z ručně opracovaných
dlažebních kostek má v sobě kouzlo příběhu i se všemi těmi
nedokonalostmi,když to drncne,tak člověk ožije..."probudí se".....
asfaltka je dokonale hladká,ale ten,kdo po ní jede, má z nudné jednotvárnosti
tendenci upadnout do mikrospánku a tvrdě narazit.....ale rozumím Ti,
jak si to myslel...to je jen taková moje pošetilá noticka..../úsměv/...Ji.
01.11.2015 21:59:14 | jitoush
..a co takhle asfaltka uvázaná kolem rozkvetlých scenérií děje (s potůčky a hustými lesy), přičemž čtenář je přesvědčen k projetí této cesty na kole?;-)
02.11.2015 18:29:20 | GiovaniDaVinci
ST - stejně silné jako rozhodnutí přejít po žhavém uhlí
jednou jsem to dala a obdržela vypálené srdce v klenbě chodidla, kupodivu toto nebolelo,
vzpomínám a šifruji ten odkaz dodnes :-)
31.10.2015 23:37:21 | Malá mořská víla
Děkuji:-) ...a obdivuji;-)
tedy...na to bych asi odvahu nesebral;-))
-a je před tím zapotřebí nějaká dlouhá příprava, nebo na to člověk prostě "vlítne"?:-)
31.10.2015 23:42:02 | GiovaniDaVinci
celý den jsme chodili bosí a těsně před tím než nastoupíš na uhlíky, jsme vstoupili do lavoru se studenou vodou a z něj na ručník, aby tam nezůstala voda...rytmus chůze udával bubínek
víš celé je to o rozhodnutí, překonání strachu z ohně stejně jako z ledové vody, ona mě to naučila...
nejvíc, nejvíc totiž bolí strach :-)
01.11.2015 18:41:40 | Malá mořská víla
to vlastně člověk jde proti svýmu základnímu instinktu..hmm...:-)
-něco podobnýho (ale ne až takovýho), jsem musel překonat, když jsme s kámošema jednou skákali z 4-metrový výšky do kontejneru se starým papírem (já vím, docela hovadina), ale ten pocit, když jsem se konečně odhodlal..:-DD
01.11.2015 21:26:08 | GiovaniDaVinci
jojo, mě se to povedlo letos v létě z 5m prkna v lomu Výkleky do vody
místní puberťáci tam předváděli skvělé i hrůzu nahánějící skoky a pády, tak jsem je požádala o.pomoc a oni to "mamince" rádi vysvětlili...když jsem došla skoro poslepu na konec prkna, s hrůzou jsem zjistila, že pospátku se nejde vrátit a skočit musím ...bylo to fantastické :-)
01.11.2015 21:52:03 | Malá mořská víla
:-) no...ty jsi jiná kaskadérka!;-))
to mi připomnělo plavečák v Č.B...taky je tam dost vysokej můstek (4 - 6 m);-) ...když jsem na něj vylezl, jaksi se mi nechtělo skákat (najednou), naštěstí mi táta pomohl..:-DD
02.11.2015 18:31:35 | GiovaniDaVinci
živé tepající srdce ukované ve výhni hořící krve plamenometu lásky..Tenhle text obdivuji :-DD ST
31.10.2015 23:03:26 | Frr
Děkuji Ti za tvůj krásný komentář:-) jsem rád, že se líbila;-)
31.10.2015 23:10:43 | GiovaniDaVinci
..já děkuju za Tvůj obdivuhodnej text..za bohatej obraz nekašírovanýho hořlavýho zření :-D
31.10.2015 23:21:43 | Frr
:-) no pálilo to fest!;-) (musil jsem to psát ve svářečských rukavicích):-D
31.10.2015 23:25:49 | GiovaniDaVinci
příště si vem nový..myslím, že je máš už propálený :-))
01.11.2015 18:51:44 | Frr
:-DD na příště jsem uvažoval spíš o neoprénu...chystám si to rozdat s mořem;-) (teda pokud si to zase nerozmyslím)..;-))
01.11.2015 21:33:48 | GiovaniDaVinci