_
V závětří, jako ptáci,
sny vetkaly do prostoru tajemnou kružbu drah,
zrušily těsné míry, nejasné uniká.
„Spěchej, tiše mlč,
je třeba vidět, hmatat, hledat něco za..."
Kamkoli se ubírám, přežít mohu pouze s ideály.
na mne působí křehce a smutně,cítím tam ztrátu po někom blízkém...
26.04.2020 16:17:00 | Danger
Ano, je spíše smutná... Děkuji, Dane, vážím si Tvého zastavení a jsem moc ráda.
Děkuji :-)
26.04.2020 16:25:20 | Helen Zaurak
kvete-li růže doopravdy, měsíc svítí pouze odraženým světlem
26.04.2020 14:56:20 | Petbab
Přesně tak, pane Petere... Mnohokrát děkuji za zastavení, je mi ctí!
Děkuji :-)
26.04.2020 16:07:50 | Helen Zaurak
Tak DNES milá Helenko,
tvá báseň mě hladí a prostřednictvím
"JÁ " se ubírat snažím..je to těžké..těžké,
když jsme naučené ten cit dávat druhým.
Vždy si říkám, už víš..už tě nemůže nic překvapit.
Ó zivot je jen samé překvapení a s tím jediným musíme počítat.
Tak to přesně je a my JSME ty nádoby...nelze ovlivnit a i vše.
KRÁSNÁ báseň milá Helenko "ST" ;-)
26.04.2020 12:25:23 | jenommarie
Milá Maruško, děkuji za vlídná slova a zastavení... jen, píšu v textu: já se stává Já teprve prostřednictvím Ty :-) neboť vzájemný cit je vždy důležitý k tomu, abychom pochopili i sama sebe :-)
Ze srdce děkuji, Maruško, mám radost z Tvého zastavení :-)
26.04.2020 16:05:18 | Helen Zaurak
Ano je to tak a také mám toto prožité.
Jen dělám stále stejné chyby ;-)
Vim, že to tak mám. Děkuji Helenko
26.04.2020 17:12:33 | jenommarie
......Helenko milá....ta je....ta je.....prodchnutá.....vším tím
křehce niterným...Klokotá smích.
Brumlá si jak voda z hor
a úsměv cení bílé zuby do tmy.
Těkavé smutky prchají
do hlubokých nor.
Slyšet je smějící se ústa,
to JÁ se zvolna mění v MY. Ji./úsměv/
25.04.2020 21:22:32 | jitoush
Děkuji, Jituško... umíš vlídnými slovy a snahou o porozumění předávat teplo duším... té mojí taky :-))
Ze srdce Ti děkuji.
26.04.2020 09:25:57 | Helen Zaurak
jako bys líbala modré z nebe, jež něžně hýčkáš ve svém náručí, Helenko vzácná paní hvězdných drah...ST* :-D*
25.04.2020 21:04:35 | Frr
Ze srdce a s pokorou děkuji, milý Jiří Frráčku... jsem moc a moc potěšená :-))
25.04.2020 21:28:38 | Helen Zaurak