Dům s hlubokou studnou
Vždy mě lákal dům
s hlubokou studnou
Zněl tak tajuplně
opuštěně
Házel jsem do ní
kameny
ale nikdy neslyšel
jejich dopad
Procházka ke hřbitovu
Chodím na procházku cestou
kudy jezdíval pohřební vůz
v doprovodu dlouhého zástupu lidí
na jehož konci snad
rozdávali odpustky na všechny hříchy
Černý kočár
zdobený stříbrnými anděly
jak si jej matně vzpomínám
připadal mi
jako pojízdný obchůdek s květinami
jen mi bylo divné
proč všichni lidé
tolik pláčou
Syn
Před domkem
na prastaré židli
den co den
sedí žena
Upřenýma očima
hledí do ulice
a nechápe
proč ten milovaný
na kterého čeká
stále nepřichází
Věnováno všem obětem nesmyslných válek