Jako v pohádce, stát se tak vílou,
šaty z chmýří pampelišek, bílých
jak lidská duše být nemůže,
na nožkách střevíce,
a po oblacích, s úsvitem širým
vydat se do zahrad laskavosti, naděje,
popatřit rozkvetlou louku s rosou,
zrcadlí nebe...
Možná jsem zabloudila podél tichého šumění říčky,
daleko kaplička, studánka, červenky popěvek.
Z poraněných stromů vytéká smola.
Syrová mlha mě profoukla.
Míjím promarněné,
nenaplněné sny.
Mezi zmoklinami
propast podivných tvarů a nestvůr
bez soucitu,
hřích, zloba, zrada...
osamění.
Hlubina ještě potemněla,
je plná černých andělů,
stahují život v Nicotu...
Ne!
bezděky vykřikla jsem.
Tu na druhé straně příkopu zahlédnu tebe, usmíváš se.
Podáš mi ruku?
Překonat propast beznaděje a smutku,
přestože vílou nejsem...
Tak snivě jsem se ponořila do Tvých veršů.K tomu klidná hudba.
Velmi pěkné Helen.
19.08.2024 22:03:18 | Jarunka
Moc krásné...podívat se na dno duše a utkat se se stíny a strachy...k tomu je třeba odvahy...A I JÁ, HELENKO, VĚŘÍM NA VÍLY:0*...
15.04.2023 21:25:04 | čertííík
Určitě jsi sama Víla! :-)
Moc děkuji za sdílení, jsem velmi potěšena :-))
16.04.2023 11:03:42 | Helen Mum
.......Podám a rád....říká a ruka s dlaní pevnou,hřejivou a dělnou letí vstříc...tak pojď a už neměj strach,pojď,pomohu Ti,i když vílou nejsi a rád......Ji./úsměv/
07.02.2023 18:29:44 | jitoush
Jituško, nejraději bych Tě objala za tak milý komentář! moc a moc děkuji, mám velkou radost :-)
07.02.2023 20:46:11 | Helen Mum
a nebo poslední vílou jsi .) či nejsi, jen sni .)
07.02.2023 09:15:20 | Constantine
I jseš..jistě že
pro lásku tvou
a v jeho očích
jsi křehkou vílou
co musí chránit.:)
Moc hezký příběh a ráda jsem četla milá Helrnko*;)
05.02.2023 23:38:35 | jenommarie
Ve vile lesa víla žila, v studánkách si nohy mila. Střevličních pantoflíčků pod kývorem zapoměla. S ní bosky potančil jsem po mýtině, já šprýmoval jsem a smála se té psině.
Však když milenecké touze uložil jsem jí do mechu... šeptala mi povzdechu. "Milý můj, lidským polibkem již nejsem vílou. Ovládls mě mužnou silou a já oddám se ti."
Myslím, že teď píše na literárním webu. Poezii nabízí a já... rád si beru*
05.02.2023 21:09:08 | šerý
Co nebylo ... může být.
Co bylo ... být nemusí.
Co může být ... nebylo.
Co být nemusí ... bylo.
Tak jako život.
Harmonie.
Štěstí.
Láska.
Stačí přítmí ... světlo a tma.
Stačí zrození vesmíru.
Jako myšlenky příští.
***
Ať se Ti daří Helen.
***
Všem dál a víc HOUPY HOU.
05.02.2023 19:47:07 | Fialový metal
Děkuji za milý a krásný komentář, mám z něho velikou radost! :-)
Děkuji, a nápodobně, Vašku, ať se daří :-)
05.02.2023 20:07:08 | Helen Mum
když duše ženy šeptá o Kráse... beze strachu a odhodlaně si podmaňuje a v odevzdání stává se Sílou...
je překrásná a já si ji sdovolenim uložím Helen*
05.02.2023 15:24:03 | Sonador
Děkuji, Sonador, za tento Tvůj komentář mi stálo text vložit... trochu se stydím za jeho nedokonalost, jistou syrovost, ale lépe neumím... moc děkuji, pěkný den :-)
05.02.2023 15:31:28 | Helen Mum
nedokonalost? no kéž by nedokonalost vypadala takto Helen;) ale co je hlavní, umíš "to" předat... a podle mého skromného názoru je ten text prostě skvělý!*
06.02.2023 08:57:58 | Sonador
Milá Sonador, s pokorou děkuji, za povzbuzení... a především mám radost z Tvé přízně, děkuji Ti :-))
06.02.2023 19:21:06 | Helen Mum