PYŠNÉ MAMINKY
PYŠNÉ MAMINKY
Anotace: Není dítek, která by nebyla roztomilá, a téměř ani maminek, které by nebyly na ně patřičně pyšné… Kdysi i dnes… ;-)
PYŠNÉ MAMINKY
dvě maminky na lavičce
štěbetají
láska je nadnáší
pýcha na jejich andílky
jim rozsvěcí svatozáře
dvě šťastné madony
jen je vymalovat
tak co ten tvůj kluk Kláro
/hraje si s Evinou dcerkou opodál
přetahují se o kačera na provázku/
stále tak rád kreslí?
snad ještě víc
včera tři pastelky rozlámal
až mu Lojza musel nařezat
tos měla slyšet ten křik
ten můj malý rošťák
/tvář jí přitom něžně jihne/
se totiž umí ozvat
ten ti má ale znělý hlas
drobeček můj
/jihne ještě víc/
chytne se každé melodie
i rytmus krásně drží
jak smějeme se s mužem
těm jeho vážným gestům
/i hrubiáni se občas smějí/
máš rozkošného chlapce Kláro
to ti povím
však moje Zuzanka
též není k zahození
podívej jak jim to spolu sluší
kačera ručku v ručce táhnou
/dál od kaluže děti!/
bude-li ten tvůj jednou malíř
třeba ta má princeznička
mu bude krásnou inspirací
jestliže zpívat bude v opeře
ve stejné též jí budou padat k nohám
/zasněně vzdychá a hledí do dáli/
no nic Evi je čas už jít
navařit Lojzovi ještě musím
/aby jí opilec zase nenamlátil/
Dolfi zlatíčko jdeme!
/slibné dvacáté století už visí někde ve vzduchu
Klára Hitlerová něžně hladí synka po vlasech
zatímco cestou k domovu sní svůj sen
o lepší budoucnosti pro sebe
hlavně ale PRO NĚJ
Dolfi si cosi tiše prozpěvuje…/
Praha, 11.3.2014
http://www.youtube.com/watch?v=UAmonV2JiGc
Komentáře (27)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Zdánlivá nevinnost Tvých obrazů, milý Amonasře, je krutější, než si snad vůbec myslíš. Otazník? Kdepak, vykřičník, tím netlutším tiskem. Vzpomínám na časy, kdy všechno, co se v umění dělalo, muselo být angažované. Navzdory pokročilé době Ty jsi dokázal to slovo naplnit beze zbytku, výsostně, bez zatížení oněch požadavků doby. Emocionální dopad je neúprosný. Čekala bych snad - když už po podobném námětu sáhneš - od Tebe něco jiného...?
02.05.2014 11:16:25 | Pamína
Děkuju, Pamíno, za takové vnímání tohoto textu - když v něm někdo objeví a rozpozná ty hlubší vrstvy, které se zdaleka neobracejí jen do minulosti, tak mě to naplňuje nejen radostí, že to může být sdělné, ale je to pro mě i velká vzpruha :-)
03.05.2014 11:47:37 | Amonasr
..jako představa je to naprosto hrozné..
..a skutečnost..snad raději ani nemyslet..
..a co a kde z koho i v dnešní době vyroste či vyrůstá...
13.03.2014 05:24:10 | isisleo
mrazí... vlastně vůbec nevím, co víc říct... bloumám si v sobě, nad vším, možná i sama sebe zpytuji, ale ač jsem ublížila někdy, ač jsem chybovala... ač... mrazí.. mám Nohavicu ráda, hraje mi v autě a je fakt, že se občas některým textům vyhýbám, třeba to od teď dělat nebudu a třeba občas ano... ale jen pro to, že se v autě chci usmívat... a moje oblíbená je tahle , tedy jedna z mnoha http://www.youtube.com/watch?v=81NWZV0lGWE...a ještě jedna http://www.youtube.com/watch?v=T2QVKgCvL5Q - tak tu miluju :)
12.03.2014 21:37:44 | zelená víla
Tenhle text asi ani není moc vhodný k tomu, aby se nějak pitval… To zamrazení někde uvnitř a jakýsi nedotažený otazník je asi to, co bych od něj očekával, i sám od sebe (přestože nejsem maminka)… Asi tak, jak to popisuješ… Na Nohavicovi mě fascinuje, jak přesně odráží prožitky a aspekty různých životních peripetií a jak umí střídat nálady. Ta první, co uvádíš, jistě moc optimismem nesrší, ale i tyhle polohy život má… no a ta druhá, to je životní zkušenost sama, pěkně namixovaná… :-)
13.03.2014 08:56:10 | Amonasr
Fajn text (mrazení splnilo účel:-) a tahle od nohavici je jedna z mých oblíbených.
RM.
12.03.2014 17:13:53 | Robin Marnolli
Možná vím co si Dolfi asi prozpěvoval ..ale asi nevěděl že se bude topit a tam je zlom ..Dolfi měl danou cestu i směr ...
12.03.2014 15:03:26 | xoxoxo
Já vím,já vím!!!Můžu?Deutschland,Deutschland,ueber Alles,nebo Wolga,Wolga,Wolga,meine muter Wolga.
12.03.2014 19:09:22 | Bakchus
kdo ví jak by to dopadlo kdyby ho přijali na výtvarku...
12.03.2014 00:05:22 | enigman
Všechny podobné „Dolfíky“, budoucího většího, menšího či docela malého formátu, by výtvarky stejně nepobraly… Mnozí běhají po dětských hřištích i teď… ;-)
12.03.2014 09:45:07 | Amonasr
..Trochu z toho mrazí...to když si člověk uvědomí,že každý ,i ten sebevětší
nelida a kruťas, byl čerstvě narozeným,možná rotomilým,ale každopádně bezbranným miminem....A co za čas vyrostlo....Zvláštní pocit...JI.
11.03.2014 20:25:06 | jitoush
Jitko děkuju... chtěl jsem, aby z toho mrazilo... Asi jako z té Nohavicovy písničky - sice mi nebyla inspirací, ale když jsem hledal hudební ilustraci, šel jsem najisto...
11.03.2014 20:42:15 | Amonasr