Obloha

Při pozorování mraků,
plujících vzduchem,
na malou chvíli stávám se
opět tím malým klukem.

Obloha maluje obrazy,
jako da Vinciho štětec
a já rozrážím je pohledy,
jako křídly nebeský letec!

Žirafa s dlouhým krkem a
slon si spolu hrají,
jaký obraz asi vznikne,
až se ty dva v jeden spojí?

Je to nádherný pohled
to nebe plné obláčků,
však své kouzlo má rovněž
slunce a obloha bez mráčků!

Tak do těch dětských let,
zkus znovu se vrátit.

Vždyť co může se stát?

Co tím můžeš ztratit?