Ztracená

Mrzí mě, že jsem Tě nepoznal.
Úplně, cele, se vším všudy.
I když čím víc jsem Tě poznával, tím víc jsem zjišťoval jak moc jsme rozdílní.

Jak moc jsou naše světy vzdálené.

Přesto mi chybíš.

Mrzí mě, že jsem Tě nepoznal víc,

i když Ty jsi obětavý, ryzí přelaskavý cit
já jsem racio s puškou přes rameno a nabitou parabelou v opasku u boku.

Je mi tak moc líto, že Ti můžu dát tak málo a nejsem schopen dát víc. 

Dát Ti tolik, kolik si zasloužíš, žádnou polovičatost.

A to Ti právem nestačí.
Zasloužíš si někoho, kdo Ti dá vše. Cele a plně.

Jsem z těch, u nichž nakonec rozum přetlačí srdce,
A co vědí, že vždycky nakonec opět přijde všední den.

A nezapomněl jsem!
Myslím na Tebe.
Každý den.