zoufalý smích

Není všechno zlato, co se třpytí,

uznale na významem těchto slov,

muž uprostřed své zlaté klece, nemožný pohybu,

a tedy ve skutečnosti, jde spíše o skvot,

a vněm na místo vládce, zkroucený zatuchlý skřet,

topí se v řece,

svých dávných myšlenek,

jež dnes,

jsou jen nechtěné smetí.

Hlasitě směje se zjištění,

že zřejmě jde o podvod,

neboť kdysi, jako ještě zdravý muž,

měl díky svým morálním zásadám za to,

že když stane se obětí, pro přízeň osudu,

a tedy rezervací místa na věčnosti,

pak nemůže stát se poslední výpustí, 

v labyrintu zlaté stoky,

filtrem odpadních vod.