je ticho
je les
prostoupen prosbami
podmáčen včerejšími zpěvy
jak mrazivé pozdě je dnes
jak moc pravý je levý
tam kdesi uprostřed
pod hvězdami
když pláče les
jsme němí
je ticho
je les
hvězdy prosakují
skrz koruny stromů
jak slzy,
které nikdo nevidí
je odpověď
je mlčení
a mezi námi
roste les
Příjemné (byť jemně neuchopitelně smuténkové) počtení a hned inspirovalo. :-)
04.01.2025 21:39:07 | Ywach
děkuji pěkně za sdílení okamžiku a za milé přibásnění :) já už to tak mám,.. je mi v melancholii dobře :D
04.01.2025 22:46:30 | narra peregrini
....Kéž bychom vždy oněměli jen úžasem nad krásou....oněmět,když pláče les.....to když hanba"fackuje",když člověk ubližuje lesu,krajině...Zemi....Narrenko,Ty umíš klást slůvka ,že je z toho poezie.....a jsem velmi ráda,že i Tebe jsem ve sbírce nalezla.......Ji./úsměv/.....krásně svátky přeji a inspirace ať proudí...
18.12.2024 20:34:49 | jitoush
Milá světelná Jitu, děkuji za krásná slova :)) Moc Tě zdravím a přeji krásné svátky ***
22.12.2024 12:53:25 | narra peregrini
..i on zná svojí roli...a cokoli ho bolí
- tak Zem mu pofouká - a vlídné slovo dá
a oba dva se v duchu jistí - že přec to lidi jednou zjistí
jak potřební jsou k žití - Zem, tak i LES - vždyť oba cítí :)*
11.12.2024 10:12:50 | šuměnka
"Když pláče les, jsme němí.
Tam kdesi pod hvězdami. " Myslím, že tohle znám. Děkuji, moc hezké zastavení.
10.12.2024 23:09:36 | janillka