Tu a tam... o naději.
Tu a tam... o naději.
V ohňostroji létavic započal příběh člověka,
tak dávno je to__ daleko...
Cosi věčného v nás od těch dob zbývá,
jsme temnota i světlo.
Přes den hledáme smysl života,
a v noci_
s nocí padá jistota,
lze najít, co není?
Snad víra ukazuje cestu z bezměrné samoty,
kde do ticha se zasouvá ticho,
i sladkobolná píseň zní.
Lidské životy možná neplní zvláštní poslání.
Přesto doufáme, že se nám cesta nezdá,
tu a tam že vede dál, že musí vést dál,
a je krásné žít...
a zahřeji ji v dlani...
Komentáře (18)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Za tuhle ST, Helen, je nádherná...
...život sám o sobě je jedinečný, stačí jím jít a už to samo - dává:-)**
16.03.2025 23:29:59 | cappuccinogirl
Cappučínko, to je překrásný komentář, jsem Ti za něj velmi vděčná... děkuji, s pokorou... :-))
17.03.2025 20:24:04 | Helen Mum
......Šlo mi to k duhu.......milá Helenko.....poprvé i posté....Ji./úsměv/
16.03.2025 21:10:25 | jitoush
Duhová Jituško :-)) Mám velkou radost, jako vždy, z Tvé návštěvy, moc Ti děkuji... a rovněž s úsměvem :-))
17.03.2025 20:22:50 | Helen Mum
Já věřím, že nějaké poslání plníme, jenom doufám, to není (jak se zatím zdá) zničit Zemi...:-)
Pěkná, Helen:-*
16.03.2025 20:13:37 | Ž.l.u.ť.á.k.
Ano, pro mnoho z nás je důležité mít nějaký světonázor nebo filosofii, jež nám říká, jestli život má nějaký smysl, jestli k něčemu je to naše prožívání světa. Když ten smysl nemáme, tak bloudíme, nevíme kam jdeme a proč tam jdeme... Možná se jedná o jakousi nadstavbu našich životů, ale na druhou stranu je pro nás zásadní, bez toho nemůžeme být úplně šťastní. Nebo tak nějak... :-))
Moc a moc Ti děkuji, Pavle, těší mne Tvé zastavení :-))
17.03.2025 20:19:01 | Helen Mum
Já Helen nebloudím. Mám tu obrovskou vyhodu, že věřím v poslání clověka jako celku - lidstva, ne nutně jako jednotlivce.
Proto se můžu celý život flakat s úsměvem ve tváři a virou, že to ostatní dotáhnou za mě:-D
17.03.2025 20:26:28 | Ž.l.u.ť.á.k.
Ano, a usmívám se :-))) Spíše jsem tu moji reakci myslela tak nějak obecněji.
Krásný večer Ti přeji a ještě jednou děkuji :-)
17.03.2025 20:32:02 | Helen Mum
Víš Hel, zaujalo mě to tvé neplní zvláštní poslání, a líbí se mi, když cosi takové nahlas zazní. Jde to proti více známému, jak jsme každý ojedinělý a se svou vlastní cestou součástí vesmíru, kdy až s posledním zrnkem jak v pohádce o veliké řepě, by se cosi pohlo. No, bylo by to filozofování nadlouho. Tak moc, až bychom pro samé dumání zapomněli žít*
16.03.2025 19:48:50 | Vivien
Milá Viv, vážím si Tvého zastavení a komentáře, velmi mě potěšila Tvá otevřenost a sdílení... Zkusím jen krátce reagovat, snad se k Tvému zamyšlení hodí: Jsem panožka stélky, zlomek světa, způsob, jak také žít...
Děkuji, milá Vivien :-))
17.03.2025 20:07:39 | Helen Mum