Anotace: Letní přitažlivost :)
Klásek nad klásky,
hlásek nad hlásky,
nekonečné moře vzrostlé kukuřice,
káně při lovu vijé vijé,
vítr prohání plody
po nebeské modři
shluk molekul snících o
květech třešní
dubových skrýších
a slunce září,
tváře koupající se
v jeho záři.
---
Paní,
tvoje přirozenost všechny zastiňuje myšlenky.
Nejsem nepřítel,
vím, po letech se důvěra
těžko vrací.
Budu doufat, že
jednou přijdu,
zbaven pokrytectví, arogance -
Volám tě -
Pírko po pírku,
šišky borovic
snáší se k zemi.
Sýkorko, ve víru
neutop se mi!
To je moc krásné*.:)
Jen trochu mě ruší zvolený druh písma
v mobilu se docela špatně do očí..vkládá.
12.08.2023 11:12:31 | jenommarie
Tenhle text se mi z Tvých předložených jeví nejlepší, hlavně že je určitý. Nebýt v první části těch nezbytných "molekul" řekl bych že to psal jiný autor. (Já taková abstraktně předimenzovaná místa s molekulama vnímám také téměř jako "pokrytectví a aroganci"...) Avšak tato čistá práce mě hřejivě bere.
Celkově básni jde rozumět dobře, i název je vhodný. Pod jemnými slovy vykukují čestné milostné úvahy. Naděje a odezírané polní lesní metafory. Často se právě v přírodě na cestách a mezích zrodí úmysl vedoucí k osudovému štěstí. Druhá část je velmi hezká.
12.08.2023 06:43:52 | Ezop