Člověk žije v iluzi
falešnýho ráje
a čím déle trvá to
ta iluze zraje
Není přec nic špatného
být s tím koho miluješ
a to že už ženu má
tomu se jen zasměješ
Jenže ráj pak praská ve švech
bolí Tě to vědomí
že nikdy nebudeš mít víc
že jsi ta co žadoní
Tak s příchodem podzimu
se můj svět náhle ochladil
jako by to byla věčnost
kdys mě naposledy pohladil
Proč nezabojoval jsi
neprosil či nekřičel
Udělal jen smutnej obličej
Jak náhle se to stalo
že už nemám svého Prince Malého
Kdo jen mohl tušit
že falešnej ráj
roztrhanej na kusy
bolí stejně jako ztráta pravého
Krásné i plačtivé
Jsem rád, že lásku přijímáš i dáváš, přestože je tam i jiná paní
Láska buď je anebo není
tak proč nejít do sdílení?
Marty
03.01.2021 18:46:21 | kudlankaW
uvolnil místo pro někoho jiného,kdo si zaslouží lví srdce :-)
znáš svou hodnotu...
27.12.2019 13:48:29 | Danger
Nejlépe je se ze všeho vypsat, snad to aspoň trochu pomohlo ;-)
22.12.2019 21:39:11 | jenommarie
Ta básnička dokonale vystihuje vás vztah (byť asi jinak, než si zamýšlela) a za to tip
21.12.2019 16:25:39 | praetorian
Díky. Prostě.. Ikdyž víš, jak to dopadne, neznamená to, že to nebolelo..
22.12.2019 00:33:04 | Lioness
Jestli chceš pokecat o obsahu, napiš mi do vzkazů a probereme to. Tady jsem myslel spíš formu:
Hezkej začátek, hezkej verš i rytmus. Pak už rým není ono (miluješ/zasměješ), ale ještě drží rytmus, byť trochu jiný. Dál to rytmus ztrácí, sou tam hezčí a horší pasáže a konec je hodně rozhozenej a vlastně už s absencí rýmů. A v tom jsem viděl podobnost s vaším vztahem. Tak napiš vzkaz.
22.12.2019 09:53:35 | praetorian
Tak v tom to podobnost až takovou nemá.. Nicméně děkuji.
Já asi nikdy nenapsala báseň která by se striktně držela rytmu. Už v hudebce mi pan učitel říkával 'Zase rytmus, pořád ho měníš a nedržíš se ho..' tak mi to evidentně zůstalo
22.12.2019 22:41:30 | Lioness