S přezrálým listím se k zemi snáší
zvlhlý podzim
z komína vine se holubí kouř
toulavý vítr šramotí pod okny
zrezivěle v pantech dveře zaskřípou
světnice voní skořicí s jablky
a z včelího vosku plamenem
tu hledám tišinu
nikoliv takovou v níž mě den zanechá
dosud neposkvrněnou
v šepotu hlasů zaklíněnou...
Útulno je tady,
i s podzimem všady
a zimou za zády:-)
Ta vůně skořice
těší mě velice
já svoje střevíce
zuju
a do dveří
(jimž panty vrzají)
vpluju
abych si s tebou dala čaj z jablečných slupek:-)*
23.11.2024 20:03:06 | cappuccinogirl
.....Takové tišiny jsou hojivé.......právě z Tvých veršů to tak vnímám Helenko......Ji./úsměv/
23.11.2024 18:10:10 | jitoush
A tam... za stolem třešňovým rudým jak krev...
započnu báseň svou psát...
:-)
Krása, Helen:-*
23.11.2024 15:26:10 | Ž.l.u.ť.á.k.
Těším se, na tu Tvou báseň :-) ... mám velkou radost, Pavle, děkuji :-))
23.11.2024 17:33:45 | Helen Mum