Svět se neustále mění

A kdyby tak šlo zachytit

všechno co se neustále mění

Právě posečenou vůni čerstvé jarní trávy

úsměv cizince sekajícího jarní porost

Mraky na nebi které se tváří

apokalypticky

 

Kdyby šlo zachytit

všechno co se neustále mění

Tvůj pohled

když přicházím

když odcházím

když se mě chystáš políbit

Tvé dlaně když je vztahuješ ke mně

jako bych byla modlou připevněnou

někde na kříži

jako bych zemřela mučednickou smrtí

a jen tvé natahující se ruce

mají tu moc mě přivést zpět

 

Kdyby tak šlo zachytit

něco málo z toho

co nemá dlouhé trvání

Paprsky slunce

napínající se z oblohy skrze mraky

jako by nemělo být žádné zítra

Ty mávající mýmu autobusu

jako by nemělo být žádné zítra

Smuteční průvod ke hřbitovu

protože zítra už nebude

(ne pro každého)

 

Kdyby šlo zachytit všechno

co se neustále mění

nenastala by nikdy

změna

k lepšímu ani k horšímu

Což je vlastně škoda protože svět se neustále vyvíjí

(ačkoli je pořád stejný)

věci se dějí s určitou setrvačností

A já setrvačně toužím

 

Zachytit

 

Všechny ty věci jež se neustále mění

polapit je do vzpomínek

do básní a do fotek

mít památku na to

jaký byl svět

když jsme tu byli společně

Ty a já

když ještě věci dávaly smysl

když jsme to byli my sami sebou

stojící spolu na prahu

Prahy

na prahu vášně a touhy po životě

 

Protože svět se neustále mění

a jednou tu nebudeme

a zbyde po nás

jen to

zachycené

do vzpomínek