možná si teď někde čteš
o válce nějaké slavné osobnosti nebo hospůdce
schované stovky let před všemi ostatními
chodím po břehu vltavy a myslím na to jestli jsi tudy šel
labutě se vyhřívaj v podzimním slunci a syčí když se přiblížíš
jsou jako lidi když neví kudy kam
možná sedíš někde v křesle nebo zasedačce plné spousty důležitých lidí
vyprávíš o něčem čemu bych nerozuměla
nikdy mi nešla ekonomie mezinárodní vztahy zeměpis obchod vlastně skoro nic
chtěla jsem jen malej domek na cote d’azur nebo velikonočních ostrovech
ty já a moře co pohltí všechno ostatní
pohladit si karetu usnout ti v náručí
a já tebe taky víc než všechny kočičky a pejsky na světě
možná nic z toho vůbec tak není
a já tě včera v noci konečně zase potkala o půl druhý ráno na sesterně
někde uvnitř skelných očí dítěte a jemným závanu smrti co sklouzne po mase
a přiškrtí