Jít pořád dál...

 

říjen '23, nebo kdykoliv
předtím či potom

 

 

někdy se mi chce

jít pořád do kopce

nezastavit se

když můj život jde z kopce

míjet lidi, skupinky, jednotlivce

dojít až na severní pól

zastavit mrazem myšlenky

když ve mně krev vře a srdce tluče

nezastavit se

když strach a vztek mnou třese

jít pořád dál, ulicí stoupat

když chce moje mysl klesat

opustit město, sama sobě se vydat

 

iluze se utopily v slzách

odhodlání zlomila bolest

 

neustále se dohadovat

kdo je větší sráč

kdo zažil větší pád

kdo přežívá větší bolest

komu nevstoupí do života radost

 

nestarat se okolo, mít v očích jen sebe

necítit se zbaběle a zoufale

nebudit se výčitkami

když pak nejde vstát z postele

 

tohle mi děláš, omluvíš se a život jde dál

vydržíš týden, měsíc... možná uteče rok

a jen ty si myslíš

že kurva těžkej život máš

 

                                                                        děkuju, že je mi kvůli tobě dobře

                                                                        zase

                                                                        jako tenkrát

                                                                        nemůžu žít, nemůžu spát