Anotace: ---
Umět zachytit chmýří pcháče osetu
zeptat se větru
proč jsme tu
Ten les je živá márnice
připne ti do vlasů lojnice
pach tlení
sovu i výra
budou tě klovat do hlavy
budou klovat tvý teplo výraz
na povrch začínají vystupovat nerovnosti
ochutnáš očima vybělený kosti
/vlk v mordě s bílou hostií/
dámská volenka rozporcovaná tmou stromem keřem trávou náhlým výstřelem větve pod nohama
pytlák svléká taneční rukavičky tmy
je noc prší jsi sama
---
---
---
v ránech s mlhou
muchomůrky odkládají bílé puntíky v táhlém bučení utečených krav
ach moje bučina
v ránech co závidím nesmrtelnost každému kameni s očima
žasnu, jak se dá popsat vztah k přírodě...
07.01.2025 15:06:19 | forget my name
Jsem v něm snad každý den. Ve dne i v noci. To mi nikdo nevezme... :o)
09.01.2025 11:07:22 | Philogyny1
občas najdu v lese zbytky vysoké, čelisti, lebky - dokonale vyhlazené, opuštěné - definitivní. A říkám si, co za osud - les. A člověk :)
07.01.2025 14:43:15 | lawenderr
To je fakt síla.
07.01.2025 11:24:36 | Jan Kacíř
Někdy závidím. Že budou a já ne a už nikdy neuvidím všechnu tu krásu, no.
09.01.2025 11:05:52 | Philogyny1
...Až na dřeň.....Ji.
06.01.2025 19:16:02 | jitoush
Mi ty komentáře moc nejdou, nikdy nevím, co napsat...ale mám je ráda. Paradox.
09.01.2025 11:04:50 | Philogyny1
budou klovat - až v hlavě díra
a to je onen průzor - do nitra Všehomíra :)
06.01.2025 14:34:30 | šuměnka
Působivé vyjádření drsné krásy přírody, již lze vnímat jen o samotě...
06.01.2025 13:14:08 | Zoroaster