Když Havranpírka,
družka Větvička odešla jitrem
na lůžku chvojí
a houni kožešin vlka
čte otisk penetrace
jejího klínového písma.
Jsem syta, milý
do morku kostí
nenech, můj lovče
náš žár ohniště dlouho postit.
Však vyhasne-li, nezbloudíš
Větvička v louč se promění.
V tříšti
Kráčel jsem
před sebou cesta života
za patami smrt
míjím vteřinu
právě protikanou stařenu.
U příkopu ze země pokřivený výtrysk
staré mozolnaté hrušně
pod ní tříšť
stopkami vyfouklých malvic
pastvinou okřídleného stáda vos.
Chytlavá fantazie, jímavej vzor, nenechává chladným... byla bych pro všema deseti, kdybys svůj otisk věnoval modru co nejčastějc:-)*
ST
20.03.2025 22:29:07 | cappuccinogirl
Tak to mi moc těší, že by tě bavilo mě pročítat. Mám ve zdejším archivu k nahlédnutí už docela plný regal. Někdy si říkám, člověk by se měl dělat "vzácnějším" aby se nedostal do tvůrčí únavy a "okoukanosti." Snažím se vymýšlet a hledat různé - abych nenudil. Někdy se to zadaří méně, někdy více. Jsou zde velmi plodní autoři, kteří svojí kreativitou ve mě budí obdiv a uznání.
Tak díky, za příjemný komentík*
21.03.2025 00:20:37 | šerý
Havranpírko... Osada havranů.. Štorch... legendy, jak knížky, tak povedený film
Dík za návrat do dětství! :-)
20.03.2025 20:24:35 | La Suneteto
Jasně Suneteto. Zpětné zrcatko do našeho děctví, a jejda! Aby to nevypadalo, jako exkurs do našeho os. pravěku mládí. Jako do doby, kdy ještě pamatujeme venčení domácích ochočených mamutíků, jak dnešních pějsků. :-)
Ale jo, to jen takový momentální vnuknutí téma. Dobře že jsi nakoukl. Rád tě u mě vidím. Díky*
21.03.2025 00:05:01 | šerý
jistě to byla pravnučka hrušně, ze které ta planoucí Větvička, vosy by jistě mohly vyprávět, kdyby mohly:) vždyť pamatují, jen co začal svět...
šeráčku, je to krásný! těšila jsem se*
20.03.2025 19:53:22 | Sonador
...to je tak když nápěv písně odpíraného života opět zazněl před samotným prahem našeho naléhavého rozcestí..... mám radost, žes znovu protkal mělčiny ticha kobercem svých živorodých snů, kámo*** ST*
20.03.2025 13:02:46 | Frr
Však i mým potěšením být mezi vámi, na kovadlině Literu. Tak kujme, dokud je v nás žár!
Těšíš mě, Jiří*
20.03.2025 19:51:27 | šerý
to je hodně hustě originální styl!
moc se mi líbí hlavně ten začátek :)**
20.03.2025 09:29:08 | šuměnka
To je prima, že taková autorka se sofistikovaným literárním stylem kladně dílko ohodnotila. Moc děkuji*
20.03.2025 19:43:43 | šerý
...pamatuji Fifipírka, který létal...
20.03.2025 09:00:43 | jort1
To byla dětská legendární postavička. Jako výrosci jsem se učili jen rty obracet cigarety žhavým do úst, ale ten jeho styl létání, jsme nějak nepochopili.) Taková finta se hodila, že by nás žádný nečekaný kolemjdoucí kantor nenačapal za školou, jak tam hulíme. To bylo ale popálených jazyků. Ale nakonec z nás byl pokročilým Fifipírkem, skoro každý hulič.
Děkuji, za podnětnou návštěvu.
20.03.2025 19:40:52 | šerý
jsi zpátky! *** se svojí uměleckou technikou přenášení lásky na papír! :-))***
20.03.2025 08:36:19 | Iva Husárková
Děkuji moc, Ivuško. Každý krůček k tvému srdci je mi ctí a radostí.*
20.03.2025 19:23:29 | šerý
nějak tuším, že Tvoje srdce možná pláče, ale když jsi tady zvoní laskavostí a smíchem! * i mě těší a je mi ctí! mám Tě moc ráda! *** objímám Tě pro krásný den! :-))***
21.03.2025 03:03:04 | Iva Husárková
dočkala jsem se :) ráda jsem
20.03.2025 06:50:54 | nehledaná
Trochu to trvalo, má věrná. Ale už mě opět múza sedí na klíně a sladce našeptává. Děkuji*
20.03.2025 16:18:39 | šerý