Poetické frotáže I. II.
Poetické frotáže I. II.
Když Havranpírka,
družka Větvička odešla jitrem
na lůžku chvojí
a houni kožešin vlka
čte otisk penetrace
jejího klínového písma.
Jsem syta, milý
do morku kostí
nenech, můj lovče
náš žár ohniště dlouho postit.
Však vyhasne-li, nezbloudíš
Větvička v louč se promění.
V tříšti
Kráčel jsem
před sebou cesta života
za patami smrt
míjím vteřinu
právě protikanou stařenu.
U příkopu ze země pokřivený výtrysk
staré mozolnaté hrušně
pod ní tříšť
stopkami vyfouklých malvic
pastvinou okřídleného stáda vos.
Komentáře (52)
Komentujících (22)
Doporučit
Tisk
Poezie o době, ve které nebylo jisté, zda přežiji další zimu nebo jestli se dožiji konce dne. Nevlídná doba, ze které jsme vzešli. Ale právě tam vznikaly první rodiny, kmeny, přátelství, řeč, umění a způsoby přežití. Moc pěkné.
08.04.2025 23:34:15 | Kubíno
Když pravěkým lidem vyhasnul oheň, museli čekat, až někdy něco zapálí blesk nebo jej museli ukrást jinému kmenu.
Sadař sklízí vteřiny
ze stromu života
uloží je do regálů sklepa
v zimě smrti
mu budou sládnout na jazyku
08.04.2025 16:15:26 | Kaj
Pračlověk to vůbec neměl jednoduché. Ženu si musel vydobýt, musel čelit nepřátelům a vytrvale hledat potravu.Pěkně ilustrovanou Štorchovu knížku Osada havranů, jsem jako děcko dostal k Vánocům a byl jsem z ní nadšeným.
Druhá frotáž je reflexí na život a čas.
Díky Kaji, že sis ke mě nezapoměl nakouknout*
08.04.2025 21:36:20 | šerý
Mám opravdu upřímnou radost s přivítání, že ses ke mě přišla podívat. Děkuji ti Zdeničko*
31.03.2025 14:49:33 | šerý
ohnivá letka...
26.03.2025 14:33:56 | enigman
Ohnivá letka prolétla dešťovým mrakem. Je ochlazena, osychá, a teď se vyhřívá na slunci i díky tobě enigmane. Patří ti za to dík*
26.03.2025 22:33:52 | šerý
Šeráčku, tvá obraznost má přetížení 12 G, přestávám dýchat krásou, KONEČNĚ !
25.03.2025 01:52:29 | Matahaja
Jen proboha příteli, klidně a zhluboka dýchej! Mně jen vždy mrzeli lidé, kteří na mě z vysoka kašlou :-)
Udělals mi velkou radost, že jsi přišel nakouknout. Velké díky!*
25.03.2025 04:11:47 | šerý
Půvabné, krásné jsou Tvé básně... vnímám v nich obou společné pojítko času - čas, jenž plyne a nikdo a nic ho zastavit nedokáže, neboť jej od pradávna odvíjí život sám prostřednictvím svých příběhů... družka Větvička je kouzelná přezdívka, a ve spojení s klínovým písmem, no páni, to nemá chybu :-)) ... a stará mozolnatá hrušeň, inu, tady cítím pokoru... děkuji, Šerý, velmi mě Tvá poezie těší...
24.03.2025 19:59:57 | Helen Mum
No vidíš to Helen. Mne zase moc těší, že zrovna taková Žena s velkým životním přehledem a sofistikovanou poezií, si ve mě pročítá. Je prima, že si zde na Literu (a vlastně i dávno na Písmáku) můžeme vzájemně spolu a mezi sebou, rozdávat literárních potěšení. Užívejme si jich nadále a v plné míře*
24.03.2025 21:27:39 | šerý
.....Kráčíš po cestě a zatím v poklidu do malvic,teprve vláha,zeleno a květ.....snad stopky předčasně neopadnou.....snad,když pod nohama vzpoury a výše se to teprve ladí......kráčíš neochvějně....a tady jest patrno,že po stopách k poezii....Ty a pak i my....k té Tvé.....no a klínové písmo?Jak nesnadné někdy rozluštit/úsměv/.......mezi řádky vměstnané touhy mohou do řádků slov i do samovznícení.....tož tak.....mávám na západ.....na nápad,co nezapad.......Ji.Kráčej prosím dál s poezií po kapsách...hlavně těch náprsních...
22.03.2025 20:30:05 | jitoush
Kráčím po cestě a jak radostné tě zde potkat Jitouško. Prima když tvým poetickým hlasem audia, zataháš mě za ouško. Malvičkou si naděje, pružinou vyžehlíš mých vrásek. Být oporou čistou jedinou, kněžnou radostí a lásek.
Kráčíme si po cestě a jak v té píseňce "s písničkou jdu jako ptáček." A sluníčko se na na nás usmívá. Energie pobíráme spolu. Daleko za námi pajdá, splínu protiva.
Moc děkuji za tvé jarní zřídlo. Posbírejme krás, co ještě pro nás zbylo.*
23.03.2025 14:33:35 | šerý
Obě krásné Kájo*
A nebyla bych to já, kdybych naivně nepochtívala s tou druhou ještě počkat! Pojď, budem radši létem lízat tříšť ledovou a hojgat přitom nožkama na lavičce v parku.
Prosím jednu meruňkovou. A pán si dá??
Chlape ani nevíš, jakou má radost!
21.03.2025 13:58:32 | Vivien
Tak rád si opět tvých rtů rozsypaných slůvek po monitoru pročítám. Však nejsem ještě na cestě ke kramatoriu. Ani potměšilý škleb smrti neberu! Tvojí výzvu vítám, ale žádný park! Navrhuji rande na ostrově lidožroutů Čibčába. Napřed tě tancem zamotám hlavu a s chutí tě lahůdko za syrova sbodnu. Zmrzliny, jak víš, mám v ledové jeskyni výběr. Já raději líži ledovou morkovou tříšť. Spolu osvěžením se příbojem Tichého oceánu a hraní si s kosatkami na honěnou klíďos píďos. Tedy kdybys se mnou takovou dálku vzdušným balonem letět nechtěla, tak tedy v tom parku, nó. Ale to nesmíš na mě kulit tvé kroužky mrkadel lipa. Potom se neudržím, začne mě hlady kručet v srdci. A to bych zde mohl být trestně stíhán. Exotičtějším pamlskem bys byla na ostrově. Ale pošli mi zprávu a rozmysli si děvče, rozmysli.
Díky, že jsem si tě mohl přidat do svého menu!
23.03.2025 14:04:12 | šerý
Chytlavá fantazie, jímavej vzor, nenechává chladným... byla bych pro všema deseti, kdybys svůj otisk věnoval modru co nejčastějc:-)*
ST
20.03.2025 22:29:07 | cappuccinogirl
Tak to mi moc těší, že by tě bavilo mě pročítat. Mám ve zdejším archivu k nahlédnutí už docela plný regal. Někdy si říkám, člověk by se měl dělat "vzácnějším" aby se nedostal do tvůrčí únavy a "okoukanosti." Snažím se vymýšlet a hledat různé - abych nenudil. Někdy se to zadaří méně, někdy více. Jsou zde velmi plodní autoři, kteří svojí kreativitou ve mě budí obdiv a uznání.
Tak díky, za příjemný komentík*
21.03.2025 00:20:37 | šerý
Havranpírko... Osada havranů.. Štorch... legendy, jak knížky, tak povedený film
Dík za návrat do dětství! :-)
20.03.2025 20:24:35 | La Suneteto
Jasně Suneteto. Zpětné zrcatko do našeho děctví, a jejda! Aby to nevypadalo, jako exkurs do našeho os. pravěku mládí. Jako do doby, kdy ještě pamatujeme venčení domácích ochočených mamutíků, jak dnešních pějsků. :-)
Ale jo, to jen takový momentální vnuknutí téma. Dobře že jsi nakoukl. Rád tě u mě vidím. Díky*
21.03.2025 00:05:01 | šerý
jistě to byla pravnučka hrušně, ze které ta planoucí Větvička, vosy by jistě mohly vyprávět, kdyby mohly:) vždyť pamatují, jen co začal svět...
šeráčku, je to krásný! těšila jsem se*
20.03.2025 19:53:22 | Sonador
...to je tak když nápěv písně odpíraného života opět zazněl před samotným prahem našeho naléhavého rozcestí..... mám radost, žes znovu protkal mělčiny ticha kobercem svých živorodých snů, kámo*** ST*
20.03.2025 13:02:46 | Frr
Však i mým potěšením být mezi vámi, na kovadlině Literu. Tak kujme, dokud je v nás žár!
Těšíš mě, Jiří*
20.03.2025 19:51:27 | šerý
to je hodně hustě originální styl!
moc se mi líbí hlavně ten začátek :)**
20.03.2025 09:29:08 | šuměnka
To je prima, že taková autorka se sofistikovaným literárním stylem kladně dílko ohodnotila. Moc děkuji*
20.03.2025 19:43:43 | šerý
...pamatuji Fifipírka, který létal...
20.03.2025 09:00:43 | jort1
To byla dětská legendární postavička. Jako výrosci jsem se učili jen rty obracet cigarety žhavým do úst, ale ten jeho styl létání, jsme nějak nepochopili.) Taková finta se hodila, že by nás žádný nečekaný kolemjdoucí kantor nenačapal za školou, jak tam hulíme. To bylo ale popálených jazyků. Ale nakonec z nás byl pokročilým Fifipírkem, skoro každý hulič.
Děkuji, za podnětnou návštěvu.
20.03.2025 19:40:52 | šerý
jsi zpátky! *** se svojí uměleckou technikou přenášení lásky na papír! :-))***
20.03.2025 08:36:19 | Iva Husárková
Děkuji moc, Ivuško. Každý krůček k tvému srdci je mi ctí a radostí.*
20.03.2025 19:23:29 | šerý
nějak tuším, že Tvoje srdce možná pláče, ale když jsi tady zvoní laskavostí a smíchem! * i mě těší a je mi ctí! mám Tě moc ráda! *** objímám Tě pro krásný den! :-))***
21.03.2025 03:03:04 | Iva Husárková
Ale né Ivuško. Veškerý smutekl, jarem mi utekl :-) Spojme lidskou lásku v jedno velké objetí. Není větší radosti nežli úsměv. Zbaví pochyb a splínů zakletí.
Bylo by tak krásné potkat tě live. Naučila znovu mladosti a tance jive.
Nevzdávám se naděje "Že jak Šrámek, bych tě potkal v lukách." Válel sudy jak zamlada. V travinách spoutal tě. Tvé bolesti nechal odemřít, mých laskavých mukách. Jen bystrý chtivec potká vzácné duše. Jen slepý klopýtá, a pustinou si kluše.
Jsem štastným, že jsem tím prvým vyvoleným a život mě k tobě přistrčil. Děkuji, za tvé dotyky*
23.03.2025 15:02:55 | šerý
dočkala jsem se :) ráda jsem
20.03.2025 06:50:54 | nehledaná
Trochu to trvalo, má věrná. Ale už mě opět múza sedí na klíně a sladce našeptává. Děkuji*
20.03.2025 16:18:39 | šerý
