Poetické frotáže III. IV
Poetické frotáže III. IV
Vše už bylo řečené
Mudrc dlouhou poutí
už všechna srdce obešel
vše o lásce bylo řečené
zbyly jen nesplněné činy.
Ušní šelesty
Ticho stejné jako řev
hřbitovní klid po seči
v starém vichru praskot mladých dřev
rez olizuje zmrzačený kov
bitevního pole.
Na zahradě u zídky
senior s naslouchátkem v uchu
třídí šelesty a ryje podzim
řádků obrací s kořeny svízel.
Komentáře (28)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Zdar, ták o tinitu něco vím. Asi i víc než bych chtěl. Ale není to žádnej šelest, ale neskutečnej rámus.
Ach jo, hluchej, slepej, bez čichu... ale se smyslem pro humor. :-D
25.04.2025 19:32:14 | La Suneteto
Ještě že máme větší počet smyslů. Hluchý, slepý a stále nám čtyři základní zbývají.* Nejsme s nimi na mizině. Já tedy tinitus nemám. Ale jsem na jedno ucho hlušec tetřev. Když jsem v toku, tak neslyším lautr nic a plachost před chtíčem na úprku.
Díky Suneteto, za pátou odbočku připomínky smyslu pro humor! *
25.04.2025 22:38:39 | šerý
...Trefné drobničky milý Šeráčku....když ryješ podzim,tak země pohltí část svízelností kuličky přichycené na ponožkách značí,že člověk ještě nerezignoval,i když se mu část světa ztratila v šumu......není plevel jako plevel,vždyť pampeliška Tě rozesměje a sedmikráska Ti svou sedmou krásku vypůjčí jako doprovod do snu.....ta šestá kráska Ti ve snu zazpívá....pátá přinese sladkost...čtvrtá pofouká bolístky...třetí se přidá...druhá natřepe peřinky a ta první má nezadatelné právo Tě plně probudit.....to pak budeš koukat na svět jinýma očima.......no tak jo...to jsou ty Tvé básně.....přitulí se a svízel zmlkne............Ji./úsměv/
20.04.2025 21:17:24 | jitoush
Drobničky, už rozkvetlé kočičky. Však vím, že i bylinka Jitka, svých příbuzných bylinek zná. Téměř není rostliny, která není Mudr. a od bolesti a nemoci odpomůže. Tak i svízel není jen plevelem a proto možné to rčení "vše špatné i k něčemu dobré."
Vřera jsem se vydal do našeho městského sadu a známé Třešňovky. Téměř (!) každým jarem si tam mezi rozkveté nevěsty třešní chodím na půl hodinky lehnou do trávy už s rozkvetlými pamprdlemi. Krása! Vůně a bzukot pracovitých včel. Klid a z nebe mi do očí padají mraky. Tam si člověk načerpá energii jak solár. Obdobné doporučuji!
Moc děkuji, za pěkný koment.*
20.04.2025 22:11:03 | šerý
mě na zahradě šelestí ještěrky...
10.04.2025 02:17:37 | enigman
Tak to máš dobrý sluch! Já už přestávám slyšet i kamenolom. Ale když mě žena řekne o polibek, člověče, ušiska mám jako rys.
Díky, za pohled.*
10.04.2025 03:00:27 | šerý
Ráda jsem se zastavila u Tvých moudrých a báječně poskládaných veršů... jsem tolik ráda, že ses mezi nás vrátil, Šerý... děkuji.
04.04.2025 21:36:38 | Helen Mum
To já jsem potěšen, že mohu poetky jako Ty, opět potkávat.*
Bezva, že se políbilo*
05.04.2025 01:52:36 | šerý
Ten senior je pašák
že svízel obrací
že ví, když "ubere" jí ze všech stran
pak nezbyde z ní skoro nic
co trápilo, najednou tíhu poztrácí:-)*
04.04.2025 19:33:46 | cappuccinogirl
Je to s ní svízel! Ale však si mladý starý poradí. Je tu i laskavec, pouštní chuchel. Ten tulák, co jen pochrastěním pozdraví.
Díky za pohled, cappuccinogirl.
05.04.2025 01:47:58 | šerý
jsem moc ráda, že ještě, zdá se, neřekli jsme vše, a i přes šelest dokážeme zaslechnout šeptání země... o bolesti rozmrzání a naději jarního vlání... počkat - svízel je prý přítula a umí i léčit - no to jsou věci...:) krásné, hluboké drobničky, Kájo, moc Ti za ně dík*
04.04.2025 11:35:00 | Sonador
Svízel- přítula, umí i léčit. No, bingo! Jsi bystrá, Bystrouško. To je mnou právě ta svízel nejednoznačnosti, kterou maně zarýváme. I plevel je plevelem relativním. Nedoslýcháme a nedohlédnem mnohému, ačkoli nám to tak časo štrejchne o hlavu.
Pravda, ještě neřekli jsme poslední slovo. To poslední už bude "vím." A ostatní bude vepsáno za zamáčklýma očima.
No vidiš to, Katrin. Proto já se snažím životem tak prodrmolit, protože má slova přes síto. Co uvízne ...
Díkuju, za přízeň*
04.04.2025 12:56:49 | šerý
krásná moudrá moudra
vložená umně do zdobeného pouzdra :)**
04.04.2025 10:57:38 | šuměnka
Od poetky šuměnky, mi není ocenění šumák. Opravdu si toho cením a děkuji za nahlédnutí.*
Tohle je jen život múzou v překladu.
04.04.2025 12:41:26 | šerý
Ale co to, to bude vadné naslouchátko, musíme mu tam pustit Dymytry a ty šelesty rozorat :-) Očima ušima nasnímat sluneční svit a na poli dalšího dne pokynout mudrci, že ano, už se známe. Takové příjemné usebrání Kájo. No nic, beru rýč a jdu toho plevele přetrhat, ať nám nezadusí úsměv na rtu :-) Poběž!
04.04.2025 10:04:45 | Vivien
Tak pluhy Dymytry, by jistě zabraly! Ale čeká mi, mimo jiné 26.4 výplach uší jiným rockem Švedské grupy MADE IN IRON tribute. Kvůli tomu jsem nešel ani k holiči, abych mohl házet řepou :-) Se těším, až budu opět při tanci házet holky ke stropu... sakra, jen ty žárovky!
A jasan, Jasanko! Svízel zaryjeme hluboko, jarními paprsky vyglacovaným rýčem. Díky za brigádu k úsměvům, a že nejsou ti báseňky kýčem.
04.04.2025 12:34:53 | šerý
mě ticho znervozňuje...
04.04.2025 08:41:48 | jort1
Tak já dokáži být leklej jako ryba. Podíval jsem se jen na reprodukci E. Muncha "Výkřik" a hrklo to ve mě! Ale je fakt, že při postelových "lumpárnách" za covidu, to za ticha bez erotického mumlání s tlumiči roušek na ustech, taky nebylo ono. Tedy podívám se, co na to slovník tichých slov.
Jsem rád Jorte, že ses kolem prošel*
04.04.2025 12:18:22 | šerý
