Tariya

Tariya se probudila a uvědomila si, že není sama. Sice byla místnost naprosto prázdná, ale necítila se sama. Najednou jí všechno došlo. Někdy prostě nejde život držet pevně v rukou a řídit ho. Někdy ho člověk musí člověk nechat plynout a pustit se zažitých zvyklostí a návyků, které ho mohly i zbytečně trápit. Ještě před pár dny by jí přišlo nemyslitelné, že může být i sama. Sama bez přítele. Sama a přesto se cítit naplněná.

A v tu chvíli uvěřila, uvěřila v boha. A duši svou mu odevzdala, aby se jednou o ní postarala vyšší síla, aby nemusela mít vše pod kontrolou. Přestala plánovat, odhodila starosti. Najednou nebylo nic špatné. Jen se těšila novým zítřům, a dalším nádherným východům slunce ...