Anotace: Jedná se o soupis prvního sezení DnD kampaně, děj je tvořen mnou a ostatními hráči
Sbírka: DnD
Goblinka Hirx, její opatrovník půl ork Torgen a jejich přítel tiefling Zherrai doputovali do města zvaného Scornubel. Bylo to obchodní město, tvořené hlavně z karavan, stálých i dočasných. Člověk tu sehnal snad vše, od běžných cetek přes vybrané jídlo až po magické předměty. Byl den jako každý jiný a po vyřízení svých záležitostí si trojice našla místo v podniku Propité dno, putice pro ty, kteří mají hluboko do kapsy.
Torgen si přisedl k muži, co seděl sám u stolu v rohu místnosti a popíjel břečku, pití nejchudších. Byl to Taln, zdejší popravčí. Jakožto pan málodobrý nebyl ve společnosti moc oblíbený, a navíc k tomu byl poloviční lykantrop divočáka, takže měl prasečí rypák a štětiny, což na sympatiích moc nepřidávalo. Torgen ho pozval na pivo a dali se do řeči. Čas jim rychle utíkal, stejně jako mizel alkohol v hrdlech, a přišlo na vzájemné hecování a poměřování sil. Dali si souboj v páce, což přilákalo zrak pár návštěvníků hospody, kteří se je jali povzbuzovat. K překvapení všech Taln obrovského Torgena porazil. Ten uznal porážku a vydal se do pronajatého pokoje složit hlavu.
Mezitím se Hirx bavila se svým známým, harengonem Benjaminem Teapotem, zdejším houbovým čajovníkem. Vyměnili si nějaké bylinky a dali se do řeči, o podnikání, o rodině a o světě. Jak plynula slova, plynuly i skleničky spolu s roztodivnými bylinkami. V pozdních hodinách, když viděla Torgena jít spát, vydala se za ním.
Zherrai, jakožto velký milovník rozkoše, si chtěl zaplatit tu nejhezčí dívku v podniku, Lucretii. Uchvátila ho její porcelánová pokožka v kontrastu s havraními vlasy a dokonale rýsující se křivky v uplém koženém oblečku. Přeplatil ho však neznámý cizinec, který nabídl tak vysokou částku, že Zherrai za život tolik zlata ani neviděl. Spokojil se tedy s jinými, neméně krásnými dívkami a vydal se na pokoj oddávat radovánkám.
Nikdo ani nepostřehl dalšího tieflinga, který vše nenápadně pozoroval z rohu místnosti. Když se Lucretie se svým klientem vydala na pokoj, následoval je. Věděl, do kterého z pokojů půjdou a že je pro něj připravený pokoj hned vedle. Ten, který má ve zdi díru na sledování. To byla jeho záliba a Lucretia to moc dobře věděla. Viděl tedy, jak jí její klient přivazuje k posteli, jak se mu lesknou tesáky, jak jí kouše do krk a vysává jí krev. Ten výjev pro něj byla slast, taková, až ztratil vědomí.
Všechny probudil poplach. Do oken z venku pronikala zář ohňů a křik lidí. Scornubel byl v plamenech. První se na ulici dostal Torgen a Taln, jen aby se hned museli bránit útočníkům. Na město útočili fanatici z kultu uctívajícího boha Slaanesh a toužili po požitcích. Postupně z budovy Propitého dna vyběhli všichni lidé a v nastalém chaosu se rozutíkali různými směry ke svým domovům. Zůstala jenom skupinka Torgena, Hirx, Zherraie, Talna, Lucretie a tieflinga Coitana, kteří neměli kam jít. Hirx si všimla, jak její přítel Benjamin bezmyšlenkovitě běží ke své čajovně a vydala se za ním. To přimělo i Torgena a Zherraie k pohybu a je následoval zbytek skupinky.
Cestou k čajovně viděli, jak jsou některé domy zřícené a zatarasují cestu, v jiných fanatici ukájeli své odporné touhy. Na ulicích panoval chaos a zvěrstva. Doběhli k čajovně zrovna ve chvíli, kdy se v plamenech zřítila. Všichni slyšeli křik Benjaminovi rodiny, když na ně padal dům, on ale, aby se uzavřel před zármutkem ze ztráty, věří, že jeho rodina stihla utéct a je někde naživu. Nebyl čas na smutek, museli se dostat do bezpečí.
Kličkovali hořícím městem, vyhýbali se útočníkům a snažili se nevšímat si zvěrstev dějících se všude okolo. Cesta do bezpečí vedla přes popraviště postavené na volném prostranství za městem. Hemžilo se kultisty, kteří hlídali zajatce a odváděli je k ohromnému muži s popravčím mečem, který jim stínal hlavy. Na vše dohlížela krásná, polonahá žena opírající se o hůl, která se zdála být jejich vůdkyně. Torgen neváhal a vrhl se do souboje, následován Talnem a Zherraiem.
Byl to těžký boj, ale nakonec se probojovali až k popravčímu s vůdkyní. Ta ale nebyla obyčejná žena, nýbrž čarodějka a očarovala Zherraie, aby zaútočil na své spojence. Probralo ho až bodnutí dýkou od Lucretie a i přes toto zranění dál pokračoval v souboji.
Zabili čarodějku a zdálo se, že popravčí padne také, on ale posledním úderem svým ohromným mečem přesekl Torgena vedví od ramene po pas.
Nastalo ticho. Hirx se ihned vrhla k Torgenovi na kolena a plakala. Pršelo a všichni sledovali, jak zkroušená goblinka truchlí nad ztrátou nejbližšího. Nikdo jí nedokázal odtrhnout, ani když se dostali na dohled kultistům z města. Když se o to Zherrai pokusil, vyštěkla na něj ať na ni nesahá a jdou bez ní, že se o sebe postará. Neměli jinou možnost, než ji poslechnout a utekli s ostatními do lesa.
Vždycky, když čtu nebo slyším, že někdo prováděl nějaká "zvěrstva", mám dojem, že tím křivdí zvířatům, protože ta nejsou obvykle tak krutá jako lidi...
Slibný začátek dobrodružství. DnD jsem nikdy nehrál, spíš se zaměřuji na různé RPG na internetu (RK, Secfenia, Cantr II apod.). Je to obvykle pomalejší způsob hraní a lidi - hráči - se fyzicky nevidí. Což vede k všelijakým excesům (třeba různí "mulťáci") apod.
10.12.2024 10:14:59 | Pavel D. F.
Půjčil jsem si Slaaneshe z Warhammeru, kde je entita "vytvořená" nesmrtelnými temnými elfy, kteří v podstatě jediné co dělají je mučení nižších ras a orgie, Slaanesh se krmí jakoukoliv negativní emocí, takže si moji kultisté vlastně uspokojují jakékoliv fantazie, pro potěšení svého boha.
Jinak děkuju, někdy v budoucnu plánuju děj přepsat podrobněji i s dialogy.
10.12.2024 15:32:12 | DigBallz