Sprcha

Sprcha

... zatímco slastně přivíráš oči a se zakloněnou hlavou si necháváš stékat chladivou vodu po slepených zlatavých pramíncích, sleduji v duchu a bez dechu osud té průzračné tekutiny vypadávající ti z vlasů a v kapkách se usazující na křivkách tvého ladného těla, kde to jen jde, aby si zde mihotavě počkala – snad – na mě a já je pak jednu po druhé v tisících dotecích roztoužených rtů směl slíbat...