Vánoční světlo
Vánoční světlo
Advent končí a město se odívá do slavnostního hávu. Všechna okna jsou plná záře a za nimi sedí lidé u prostřených stolů. Meteorologové slibují sníh, ale zatím padá jen soumrak. Světla se rozlévají do večerních ulic.
V jednom okně na konci ulice však zůstává tma. Sedí tam stará paní a dívá se na fotografie. Na každé z nich je někdo, kdo tu už není.
Když jsem byl malý, říkávala babička, že o Štědrém večeru se rozsvěcí hvězda nad každým, kdo je sám. Aby věděl, že i on patří k těm ostatním. Že i jeho život je součástí velkého příběhu.
Proto dnes večer, než zasednu ke stolu, rozsvítím svíčku navíc. Pro všechny, kteří sedí potmě. Pro všechny, kteří už nemohou přijít. A možná, že někde daleko udělá totéž někdo pro mě.
❄️
A pak se to stalo, tak tiše jako když padá pírko. První vločka se dotkla okna a za ní přilétly další a další. Začalo sněžit, jako by nebe chtělo potěšit všechny osamělé duše.
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
To světlo máš v sobě a hřeješ jím
a osvětluješ cestu ostatním...
Tipla bych, že jsi z těch, co dokážou rozpustit tmu
a prozářit tmavé kouty...
Děkuji za tyhle řádky...i za to, že jseš právě takovej*
25.12.2024 21:25:15 | cappuccinogirl
Připomněl jsi mi až do včerejška mně neznámou fotku mé mámy, která se objevila v jedné facebookové skupině, kde se zveřejňují retro snímky z mého rodného městečka. Tady ji fotograf zachytil na vánočním jarmarku před 20 lety krásně se smějící, což byl v tomto případě docela kumšt. Stejně jako já se totiž nerada nechávala fotit, takže málokdy vypadala na snímcích přirozeně, zrovna jako já - jsem totiž i v tomto po ní. Tato pro mě naprosto raritní fotografie mi tak rozzářila letošní Vánoce, navíc krásně nostalgicky, hned jsem si ji také uložil. Jen ještě malou poznámku - máma měla ráda samotu, také stejně jako já, proto i o Vánocích bývám nejraději pár dnů sám. Přitom ale ne opuštěný - což je myslím podstatné... Každopádně pěkně ses zamyslel.
25.12.2024 16:50:35 | Amonasr
Moc pěkné zastavení. Slavíval jsem Vánoce vždycky s maminkou a tatínkem. Ten už ale před osmi lety odešel navždy, tak jsme s maminkou sami. A v žádném případě nechci dopustit, aby byla sama úplně.
24.12.2024 18:29:28 | Pavel D. F.
Moc krásně a citlivě napsané :-) Tolik bych si přála, aby v této době nikdo nebyl sám.
24.12.2024 17:51:45 | Azeret
Skvělá próza, vnímám v tom lehkou tesknost a symbolizovanou naději. V dnešní době podobné pocity vnímá spousta lidí skoro každý den, akorát o Vánocích cítíme, že to dobré přichází či přijde. Ze mne spadava stres, jak je toho moc, osamocení to mají asi opačně
24.12.2024 14:05:37 | KarMa
Vánoce mají v sobě zvláštní chvíle pozastavení se nad sebou i zamyšlení nad osamělými i těmi, co už s námi nejsou... a pak chvíle radostí z prostého bytí a z přítomnosti blízkých. V životním shonu si najednou uvědomíme všechnu tu lásku kolem nás... :-)
Napsals to moc krásně.
24.12.2024 11:03:14 | Rafinka
Rafinko, tiché díky za Tvé zastavení i Tvoje rozjímání, poetickou duši v sobě nezapřeš. :-)
24.12.2024 13:22:55 | Ywach