Bude to lepší, říkali...
Bude to lepší, říkali...
Anotace: -
Letos je to jiný.
Vyčerpávající jako první léto s P.
A bolavý jako první léto bez Adama.
10 let.
3652 dní.
Skoro 522 týdnů.
A nespočet minut a sekund.
A přitom jsem si pořád tak úplně nezvykla.
Asi si nikdy nezvyknu úplně a bez výhrad. Mrtvé nic nebolí a z pozůstalých se stávají přechodné loutky. Taky jsem to tak měla, trvalo mi dlouho, než jsem ten fakt tátovo smrti začala vůbec akceptovat, i když úplně minimálně. A to mi zůstalo dodneška.
Každej rok jako by se čas na chviličku zastavil a pak popoběhnul. Právě teď.
Člověk by si řek, že to časem bude lepší.
Pche.
Vůbec to není lepší.
Jenom to bolí o trošku míň.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Tuhle tu ztrátu nejde nahradit...
Veškeré trápení pramení z touhy po včerejšku.Po tom co jsme měli,nebo čím jsme byli dříve.Když však bolest dostatečně rychle neodezní,kritizujeme sami sebe za to ,že jsme ji nepřekonali,že nejsme dostatečně silní.Tyhle rány se nehojí,ony se nepodřizují našim přáním...Vše co k hojení potřebuješ máš v sobě,k hojení potřebuješ soucit,pochopení a péči...neboli,buď nablízku lidem,kteří Tě mají rádi.Tělo sice odešlo,ale vzpomínky Ti nikdo nevezme...drž se!
01.11.2019 21:27:02 | Danger
hm... chybí ti, to je dobře. je tak poznat že se o tebe dobře staral. Ale stejně to stojí za starou bačkoru, když si pánbůh vezme k sobě někoho tak blízkého. vždy je to tragédie, která člověka tak nebo onak zesmutní. A tento smutek je pak jediným způsobem jak se s tím vyrovnávat. A má to tak být. Každý padlý se má oplakat až do morku kostí, vždy nás z toho bude bolet srdce a je to to nejlepší, co může být, protože se nám tak naše rozpolcené srdce hojí. Někdy velice, velice dlouho.
18.08.2019 09:44:53 | Slav Milo
Elinko,za pár dní to bude devět let,co mi umřel táta a já
si pořád myslím,že ho uslyším,že vejde do dveří,že jen někam
na chvilku odjel.Nepřipouštím si že už tu není. Nejde to a bolí to! :-(
A neřekla bych,že to bolí míň...
Drž se!
18.08.2019 08:24:15 | Kett