Vůbec nic
Vůbec nic
Anotace: ...
vůbec nic o tobě nevím
po doušcích ochutnávám tvou sílu
vyvěrající z průduchů nitra
všestrůjných procesů
budování i ničení
vklíněná v prostoru času
co nehmatně protéká
minulostí do budoucnosti
prožitků vědomí celku
točící se stále dokola
propadající se
samo do sebe
aby znovu nic nepochopilo
?
vůbec nic nevím o sobě
odkud se beru
kam se posouvám
snažím se jen pochopit
co skrývá se za slupkou těla
pulzující světlo
všeobjímající a rozpínající se
prostorem vesmíru
kde krůček po krůčku
rozpoznávám
neuchopitelnost bytí
nekonečně živé
smířlivé i nekompromisní
ve své podstatě
směřující k neustálé obnově
všeho co pulzuje
dýchá
proudí
a září
svou nezničitelnou silou
transformace
k dalšímu životu
vůbec nic o tobě nevím...
Komentáře (15)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
...úplně Ti rozumím,taky se snažím odkrývat ty vrstvy,odlupovat slupky
a stále to nestačí,stále nevím tolik,abych dokázala jít úplně tak,jak mám.......nekonečný proces.....ale bude to dobré......krůček po krůčku.........Ji./úsměv/Ale určitě ne vůbec nic,ale po těch letech něco
málo přece jenom jo,Vílko malá a mořská.../úsměv/...a neříkej že ne.../smích/
31.01.2020 20:41:44 | jitoush
Proces neustálý překvapující udivující a teď mě vede do neutrálu kde se znovu a znovu učím rozpoznávat :) to fantastické ...sílu života v nás
Děkuji Jituško vím že to cítíš:)
31.01.2020 21:26:15 | Malá mořská víla
Moc hezky nevíš, stále se točící v nevědomoSTi a přesto poznávání se začíná od bodu nula dokola. ;-) :-) Pěkné
30.01.2020 22:28:55 | jenommarie
pro mne opravdu zamyšlení...a ač vím že se jako člověk neponořím do takových hloubek kam až mohou víly děkuji že jsem mohl alespoň nahlédnout...
28.01.2020 19:21:14 | enigman
Ale ale Jasnohlávku...a jestlipak víš, kdo učil víly potápění :)
28.01.2020 19:24:16 | Malá mořská víla
vklíněná v prostoru času
co nehmatně protéká
minulostí do budoucnosti
prožitků vědomí celku
točící se stále dokola
propadající se
sámo do sebe
jsou věci co jsou za zrcadlem a králičí nora je hluboká ale né bez konce malá mořská vílo někdy jsem v tý noře tak hluboko že nemůžu ven a někdy je
cesta ven tak blízko že se divím jak je možný bloudit ve tmě když tam bylo světlo zní to pro mnohé jak obyčejný laciný klišé ale to je fuk když tobě to dává smysl a něco tě posunulo hmatatelně to teď trochu zažívám takže reakce k textu :)
28.01.2020 18:46:50 | xoxoxo
Synchronicita funguje Dano...prostě transformace ...a něco nás posunuje ano:)
28.01.2020 18:52:49 | Malá mořská víla
klíč zvaný synchronicita opravdu asi funguje a hele jsem Denisa jen tak pro pořádek tady dole jo? :)))
28.01.2020 21:15:28 | xoxoxo
vílunko vílunko-zaujala si mě-jako vždy....ale osekávej na stromcích svejch děl přebytečný vlčky přehnaně rašících slov..vždyť víš, jak překrásné jsou mořské hvězdice, přestože toho moc nenamluví..che che...:-D*
28.01.2020 17:25:45 | Frr
Cítím co cítím Jiří a za tím si stojím...ono kolikrát je lepší nechat o větývku víc, něž stromek při vší snaze zavděčit se trendu pomrzačit...díky za koment, ale zatím to cítím prostě tak :)
28.01.2020 18:41:32 | Malá mořská víla