Dny den

Houpat se budeš v poskládaném dny světišti lahví omlazeného vína. Ze den si brýle uloupíš na barevnou podívanou. Neshodíš svá blaha ještě ulpělá na skvrnách krvavě vyhlížejících, hrdla hvízdat naučilas prázdnem. Procházíš slzami rudýho světa, ten očerňuje tvý sespalý nitra. Na mne se skrze všechno díváš a házíš někam, kde slovy smělými nezadržitelně klesat budu ke břehům bez přání a lidí. Svatost drzých až upřímných očí si nelehá na vysušenou už touhu tě mít. Odlehčila sis a košatá nálada mírem v nás se zkrotit nehodlá.