Realita

Klavírní jsi rozespalá, dávnou melodii nesnažíš skloňovat, abys mohla polknout sousloví jež vytvořil odejivší. Po té padnout a snad zapomenout na kolenaté jistoty v odprošení svých chyb. Modlením si přizvat hosta, usednout spolu a nanicovatě švitořit o odehraném světu. O nenadálých vzniknuvších destruktivních skupinách pomlčet a jen rozvíjet velmi levná temata k potravě. K nakousnutí. Už nyní nakloněna, snad sežvejkaná plstí tlaku nabubřelosti odmítáš sníst další sousta. Zjištěním s novou otevřeností v kouzlech náhod, v křesní realitě, jsi jiná, umíš rozlišit a jsi zřetelná. Znovu se musíš naučit vnímat bez zkresleností i když jsi vždy někým krmena.