K nepoznání
Sešli se dva
na rohu sta ulic
vedoucích
až k mrtvému moři
tak se sobě zalíbili
že se chtěli sejít i zítra
dívka se namalovala
mladík oděl
šat podědovi
a přidal cylindr
Na rohu sta ulic
sešli se
ale nepoznali
Zpoždění
Sedím v čekárně
a píšu báseň o té holce
co sedí naproti
mohla by se mi zjevit
jako nahá víla
to bych psal a psal
nebo jako nevěrná milenka
to bych měl zase
hlavu v pejru
zatím co přemýšlím
ona si klidně sedí
v poloze
při které se nedá milovat
Smutně jsem stál u pokladny
a marně škemral
lístek na včera
Stalo se to všechno tak rychle
že jsem ti ani nestačil říct
svoji adresu
a ty jsi mi neprozradila
své jméno
To ten prokletý vlak
nás roztrhl
jako cár papíru
Při cestě
od své milenky
která mi vytkla
že nejsem muž
když se mi i to krásné
protiví
Vzteky jsem si vyrval
život z podkabátu
a mrštil s ním
do ohbí živého plotu
V novinách se ještě dlouho psalo
že v parku něco podivného leží
O kolik jsou delší tvé vlasy
co jsme se neviděli
o kolik dnů jsme okradli
sami sebe
Všechny chvíle
které nám byly souzeny
jsme si už dopředu vybrali
ale bylo jich málo
myslím si
míň než zlata
v živé vodě
Odčítání
V pátek ve tři
budeme jen dva
a postel pro nás
zbyla jen jedna
Zarostlý a málomluvný
požádal ji o ruku
tichým hlasem jí to říkal
že to skoro neslyšela
hlasem plným
něžné vášně
její rty mu na to řekly
zadané jsme víc než vážně