Komediant

Koloboti, kolotočáři a kruhomázi! Ale i vy zapšklí nekromádi, tedy jak bych měl zapít své vlastní zrození jejž zapili ostatní? Jsem komediant, který mišmaš mezi mišma udělal, kolotočář bez vrtule a v mrákotách naškrabaných nebes v trubkoví oslovil kamjdoucího. A křičel jsem dítě medové co skelet kosmonauta úlně vybydlelo. Žebroví zazvoní a krutoš výtek vyslýchám Čechomor zazní od krve, ty běž kamkoli si v svět vzpomenu, borti svět pomalý a svět prastarý, přestárlý nakonec. Výtka a parchant vyroste jako nový v kolobotech, kolotočářích a kruhomázech destrukce, se zeptat zase chce. A já komediant s deštníkem událostí a platformou o vzniku stále čekám dokola... vysvitni konečně už a řekni to. Jsme tu sami, jsem tu sám v točách které nemluví a odpovědi na moje otázky mi nikdy nesdělí