Anotace: ... když ji slyšíte; všude...
Slyším tě…
Slyším tvůj hlas, když mi večerní les šeptá do ucha, svá nejtajnější přání.
Slyším tvůj krok, když plachá laň napjatě přejde potemnělý palouk.
Slyším tvůj dech, když se vánek polaská s listím v korunách stromů.
Slyším tvůj smích, když rozverná vlnka lesního potůčku vesele přeskočí oblázek.
Slyším tvůj pláč, když za okny šumí nocí déšť.
Slyším tvé srdce, když datel zaklepe na bukový kmen.
Slyším šustění tvé svlékané halenky, když hráběmi pročísnu obracené seno.
Slyším tvůj vzdech, když se vítr protáhne mezi krovy.
Slyším tě, když se bouře přiblíží nad dosah…
slyším…
.....Láska bystří smysly......vrství skutečnost a probouzí touhu ony "vrstvy"poznávat,otevírá cesty vnímavého vhledu....a tak "vidíme"a "slyšíme"jinak........a poetická linka může se stát tím záznamem slyšeného,viděného,jinak navnímaného....."vhlédneme"a náš prostor,ten vnitřní,se promění,je to naše vnitřní "obrazárna"nebo "koncert"......Ji./úsměv/....takže...."poslouchej"dál.......a "dívej se"...
03.06.2024 21:30:41 | jitoush
To se ti povedlo, moc pěkné!
02.06.2024 18:06:23 | Žluťák