Kronika denního milování

Kronika denního milování

 Vzpomínáš si na jarní dopoledne, kdy v trávě sadu pod růžovými květy třešní, rozkvetl pojednou i ten tvůj?

Na žár letního poledne, kde se v tančícím horkém vzduchu vlnily nade mnou tvé svůdně oblé boky?

Na podzimní podvečer, s oblohou plnou táhnoucích jeřábů, které však tvůj nepřítomný pohled, plný prožitků, ani nevnímal?

Vzpomínáš? Opravdu?

Jaký pak div, že na zimní odpoledne, kdy tvá pleť byla bělejší sněhu a moje bunda naší jedinou přikrývkou, zapomenout nelze…

Nikdy…