Háje na chválách

Abys nebyl lenoškou ve tmě sklepa, venkem uražen, potící egyptskou vlnu po trsech, pelechem pro hlodavce. Venušanské polokoule zvenčí létem zahřejí tvůj výhled, promočí podhlavník slanou extází a to jen v problesku pod schody spatřit dá se. Syčení podhoubí panelákového spodku, esovitá litina, hlavní uzávěry, zápach pokroucených svobod. Šachta s výtahem vždy v chodu, kolej v jednom místě lupne si. Rázy rytmu pochodu po linoleových schodech do bytů, technologických čekáren. Květovaná síň, dřevěné plaňkoviště děsí, čalounění šisuje. Hřmí touha po přitažlivosti uloženého. Vítězný odér vzhůru po spirále girland vzlétne, snad zatuchlina, buňky zbrojí nad odstraněním svědka. Svědek venek uvítá.