Zrníčko
Zrníčko
Anotace: ..co si odnášíme
.. ...schovám si aspoň zrníčko písku ze své písečné knihy této chvíle...
zase si připadám jako hošík na pláži, co si osamocen črtá klacíkem
do vlhkého písku jakési nezřetelné záhadné vzkazy svému snění,
hned vzápětí osleplé a smyté pohybem věčnosti neklidu
vytouženého moře,
jež mne omývá radostí
ze zárodečné bezprostřední okamžité “tvorby“,
unášené věčným pohybem očistného zániku
a to je tak osvobozující !
...ach to moře snění !
a tak je to i s milováním !
a např. po vydatném milování
jsou těla obou cítit mořem…
Komentáře (21)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Zrníčko, který jsem slupla s chutí:-):-):-)**
23.04.2024 20:55:06 | cappuccinogirl
... doslova slaně utopeně ...
... v milování ...
... to je radost a uspokojení ...
22.11.2020 07:36:24 | Marcella
Milování u moře otevírá netušené obzory a ta vůně písek na těle waw to je romantika ...dám království za ostrov kde ..no nic hezky obrazotvorné chjo..psaní v obrazech ;-)
15.06.2014 21:30:42 | xoxoxo
Tahle je moc krásná Frr. Tak jsem se do ní ponořila, že jsem najednou seděla na opuštěné pláži a sledovala v písku otištěnou řádku něčích stop. Kolem domu máme plochu zarostlou spoustou vysoké trávy, fouká vítr a jak se ta tráva pohupuje, jakoby přímo před mýma očima běžely mořské vlny. Moře, ale není jen spousta slané vody. Je to taky vítr, slaná vůně, šumění vln i samotná představa o něm, myšlenka. A tak tu vlastně sedím uprostřed zeleného oceánu. Moře, a jakákoliv voda, si všude najde cestu a lidská myšlenka je magnet na zázraky. Třeba na ty docela malé, které nás dennodenně obklopují. :O) ST
15.06.2014 17:11:21 | Tichá meluzína
pardon,omlouvám se za roztržité zdvojení - tak mě ten společný příboj vzrušil.!-:)
15.06.2014 20:45:37 | Frr
..Teď jsem zase snícím "kruhostrůjcem", zaléhávajícím stvoly vysoké trávy
Tvé zahrady, tcunami divá,přiřítivší se odkudsi zdáli a z hloubi utajených představ..Tichá meluzína vše zas urovná a uhladí, cizí příboj zklidní vánkem své něhy, či naopak ještě rozvichří v souvuku společného snění , jehož prazáklady máme dosud všichni v sobě uloženy...
15.06.2014 20:39:38 | Frr
Jak je ta lidská fantazie a hra se slovy nečekaně krásná. Nabízí nekonečnou řadu asociací, míchá a přetváří témata jako láska, sex a příroda. Co už k sobě patří víc? Rozhodně jsem ráda, že má slova dokázala zanechat dojem a ještě radši za následnou reakci, ze které, nejenom ke mně, promlouvá věčný básník života. Díky Frr. :o) A drobné roztržitosti lidi sbližují. :o)
16.06.2014 16:09:21 | Tichá meluzína
..Teď jsem zase snícím "kruhostrůjcem", zaléhávajícím stvoly vysoké trávy
Tvé zahrady, tcunami divá,přiřítivší se odkudsi zdáli a z hloubi utajených představ..Tichá meluzína vše zas urovná a uhladí, cizí příboj zklidní vánkem své něhy, či naopak ještě rozvichří v souvuku společného snění , jehož prazáklady máme dosud všichni v sobě uloženy...
15.06.2014 20:39:29 | Frr