Anotace: .. o lidské neschopnosti a hlavě plné snů.. ze sbírky Všehomíra
příliš dlouho jsme jen snili o hvězdách
a lpěli na naději
že bychom jednou mohli dosáhnout jejich velikosti
/aniž bychom otevřeli oči/
…
pravda je, že jsme jen další z mnoha
zapomenutí časem, bezejmenní a anonymní
…
je však jen a jen naše vina
že nám je pohodlně v této roli
a přesto máme stále pocit
že náš hlas je hlasitější než hlas většiny
/a doufáme v odezvu/
…
postrádáme vůli
která by měla skutečný a kladný dopad na náš život
a tak zůstává stále jen sen
kterým utěšujeme svou duši
a dáváme zapomenout na realitu
…
zklamali jsme
nejsme nepostradatelní
historie si nás nebude pamatovat
...líbí se mi ta konstatování poetická,nutí mě k myšlenkovému zastavení...Ji.
12.01.2015 20:00:59 | jitoush
to mě těší, jsem ráda, když se někdo zamyslí nad tím, co píši nejenom já :) děkuju za zastavení :)
12.01.2015 21:12:04 | Amelie M.
Ti, co si je historie pamatuje, možná neměli veselý život.
Pěkné zamyšlení.
10.01.2015 12:59:53 | MARKO
s tím souhlasím.. :) tohle je spíš jen o takových těch planých řečech :)
10.01.2015 16:56:39 | Amelie M.