Anotace: ..Když jsem jednoho večera zvedl pohled..
Otylý pašerák světla,
co šlape si na plášť z nocí,
zdobený nášivkami plejád z býčích kůží.
Veterán prvotních válek o vznik,
co rány řezné z chvostů komet,
vypálené žárem supernov,
nese skryté v šálu z mléčné dráhy.
Před silami zákona,
jejich Velkými i malými vozy,
utíká všemi směry.
- topí se v nicotných slatinách -
Žije jen z toho, co má,
krmí se prostorem,
v barevných kasinech holduje času.
Mění náladu tak pravidelně,
jak já měním spaní v bdění.
Zrak levého oka, povětšinou zhmouřeného,
propůjčil bílému zákalu.
Tím pravým zas rozzařuje naše úsměvy,
naše životy,
v sítích z vod jím vyhlíží rybky irisové.
Z jeho tváře spatřit lze jen masku,
která co noc se třpytí nám na odiv,
na jeho relativním nose.
..Jeden z mnoha pašeráků,
co doufá dostat se za hranice Panta Rhei..
Neskutečný:-))ST fakt, že jo!!
28.10.2015 23:55:01 | Nikita44
děkuji moc:-) jsem opravdu rád, že se ti zrovna tahle tak líbila;-)
29.10.2015 12:54:32 | GiovaniDaVinci
Jen jedno slovo SKVĚLÉ!
21.09.2015 11:58:16 | xoxoxo