Anotace: ***
rozbiji
svůj obraz v zrcadle
na bříškách prstů
jen střepy zůstanou
pak pohladím svou tvář
bude jako kůra stromu
uprostřed lesa
tím ztratím tě
navždy
stanu se stromem
do jehož koruny
sedají a hnízdí ptáci
do kůry
milenci ryjí své srdce
snad jednou přijdeš
obejmeš ho
a já se znovu narodím
láska
s nádechem smutku
o které dosud
nevíš
.....stromy a jejich Dryády......mám ráda stromy..kdybych v pravý čas
mohla vstoupit do starého stromu a stát se jeho součástí....rozplynout
se v něm a kolovat v míze až do listů,byla by to nádherná proměna....Ji.
22.04.2018 19:36:40 | jitoush
...vždy se to důležité dozvídáme nějak pozdě...
17.04.2018 11:31:32 | Jort
Hvězdáři Jorte:)...možná. možná je to smutné, ale možná, že to tak má být. protože všemu, co se nám stane, nerozumíme a říkáme si proč. ale někdy je lepší nepřemýšlet. a brát zkrátka vše tak, jak plyne....děkuju Ti...
17.04.2018 16:35:04 | Anděl