Jas...

Jas...

Pozoruji malého kluka jak klečí a klátí se zepředu do zadu, pozoruje vlak, který jezdí už dvacet minut pořád dokola

Nevnímá, dívá se

Udivuje mi, jak dlouho to vydrží

dopředu, dozadu

stejný pohled

stejná rychlost

stejná trasa

 

Tuhle činnost dělá od samého počátku, co jsme se poznali

ze začátku s maminkou

dnes jsme sami, už poněkolikáté

On pozoruje vlak jezdící pořád do kola

Já pozoruji v tichosti jeho

 

Zvláštní chvíle

když se přiblížím

křičí

tak, že mám pocit, že ohluchnu

Jdu

a vypnu tlačítko, co umožňuje vlaku pohyb

Viktor se kývá dopředu a dozadu

Vlak stojí

Já čekám

křik

nepřichází

 

Muvím, vlak nejezdí, je unavený Viktore

mám tu ale obrázky vláčků

podívej

Viktor sedí, klátí se zepředu do zadu a nevěnuje mi jediný pohled

 

Nepřiližuji se

vím že by křičel a já mám ráda svoje uši

po chvilce, dlouhé chvilce se podívá

ne na mě, ale směrem ke mně

Jásám

chválím ho

směju se

a

čekám

 

Dlouho

 

 

...

 

Jednoho dne přijde a přiblíží se ke mně natolik blízko, že ho vidím rozmazaně

přesedá ke mně a klátí se zepředu do zadu

Přiblížím se k němu

pohadím ho po zádecha ptám se

postavíme koleje?

Jo

a staví koleje, sám

Chceš pomoct?

Jo

Postavíme koleje, ale nepouštíme vlak, chci, aby byl chvilku se mnou

ne ve světě jezdícího vlaku

Čeká

i já čekám

Zvedne se a jde ke mně

podívá se

a skočí mi do náruče

 

...

 

Objímám ho a on se směje

hlasitě

a maminka pláče

 

....

 

V tu chvíli mi dochází

že zázraky se dějí

že někdo potřebuje víc a někdo méně času

pro hru na schovávanou

 

pro to

ukázat se

pro to

obejmout

 

 

...

 

Někdy máme pocit, že nám vlak ujíždí

a možná stačí jen vypnout spínač

Nevím proč

Jen vím,

že to stojí za to

 

 

 

Štěstí je volba,

utrpení zrovna tak

 

 

 

 

 

Autor zelená víla, 05.12.2018
Přečteno 586x
Tipy 19
Poslední tipující: piťura, enigman, Amonasr, Danger, Jort, Frr, breberkar, básněnka, jitoush
ikonkaKomentáře (18)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

ano, někdo potřebuje méně času ... někdo více ... a jiný má svůj šťastný svět ... i bez našich rušivých představ ... úsměv.z

15.12.2018 23:54:51 | zdenka

líbí

...jsi úžasná
a
ten způsob
jakým jsi to popsala
taky
P.
:-)

11.12.2018 18:00:40 | piťura

líbí

Děkuju, úžasný je ten samotný proces :-)

12.12.2018 20:07:54 | zelená víla

líbí

:-)

13.12.2018 01:51:28 | piťura

líbí

rytmus...

10.12.2018 00:34:39 | enigman

líbí

čeho?

12.12.2018 20:07:20 | zelená víla

líbí

po dlouhém čekání vylezl s ú-krytu...
dejme šanci laskavosti...změnit svět
Díky a přeji v novém dobrý let!

06.12.2018 19:34:43 | Danger

líbí

"HROBCE! POSLEDNÍ STANICE! VYSTUPOVÁÁT!:-DDD***

06.12.2018 13:48:04 | Frr

líbí

Pořád věřím na zázraky...

05.12.2018 23:02:00 | básněnka

líbí

i já...

05.12.2018 23:10:25 | zelená víla

líbí

.....máš v sobě něco opravdového....tu podstatu,která je pravdivá,
na nic si nehraje.......ti potřební to prostě vycítí.....důvěra
je nenahraditelná...buď je anebo ne.....a nebojíš se.....tak
je tam prostor pro setkání,to vnitřní....umíš jej přirozeně vytvořit,
zutulnit...to místo pro setkání...proto ani ten,ke kterému Ty sama přicházíš,
se nebojí...........Ji./úsměv/

05.12.2018 22:28:23 | jitoush

líbí

děkuju, diagnoza je jasná, jen vím, že čas, čas je přítel a taky vím, co si mohu dovolit... :) je to proces, proces důvěry, proces spousty malých věcí k tomu říct, nekřič... a oni přestanou... nejsem rodič a na mě sice totéž zkouší, ale ví, že zbytečně :-))) miluju je... ty prcky... úplně stejně, jako ty moje dědoušky a babičky... asi jsem si tuhle cestu někdy před narozením vybrala...

05.12.2018 22:35:54 | zelená víla

líbí

....ano,máš to štěstí,že víš,kde je Tvé místo,to správné místo,které
je smysluplné a obohacující pro Tebe a pro jiné...to je dar,není
to samozřejmost.....každý to v sobě má,to poznání,jen se k tomu za celý život nedopracuje........jednou to nastane....Ji./úsměv/

05.12.2018 22:45:34 | jitoush

líbí

...proto si vždy pro sebe říkám,jak je důležité,abychom my rodiče
ale i škola uměli vytvořit podmínky pro sebepoznání a sebeobjevování
tím,že rozvíjíme individualitu,ale i vedeme ke spolupráci,kde se
nastavují zrcadla,abychom umožnili "odkrývání" vrstev sebe sama,ale i světa,ta vnitřní i vnější orientace,respekt...to vše usnadní naleznutí
vlastní,nezaměnitelné cesty.....není to jednoduché,ale pak se cítíme
lépe,jsme tam,kde máme být a lépe odoláváme momentální nepřízni
a těžkosti se lépe překonávají......Ji.

05.12.2018 22:53:51 | jitoush

líbí

určitě... vím, že ve výchově své vlastní dcery jsem udělala tolik chyb, že to snad ani není možný... :).. přesto je dokonalá, jak má být... jsem tvrdá, nekompromisní u ní a tak má dojem, že ji mám málo ráda, což je nesmysl, miluju ji neskutečně a mazlím ji, ale také mám věci, přes které vlak nejede :-)) ... když jsem si dala přestávku v práci díky situaci neblahé, byla jsem dlouho doma, zvažovala jsem cokoli,byla sama se sebou a hledala směr, cestu, možnosti... vrátila jsem se stejně sem... nemocné jsem změnila na nemocné alzheimerovou nemocí... děti zůstaly, jen jinde... jsem vděčná, za svoje rozhodnutí... zůstat u toho... nedávno jsem se do svého bývalého pracoviště vrátila z osobních důvodů... návštěva nemocné... sestřičky mě vítaly se slovy a kdy dorazíte, sakra, proč sem nechodíte? my potřebujeme, máme pro vás toho a toho... usmála jsem se a říkám,přes rok tu již nepracuji , je tu za mě náhrada... není, škoda... potěšilo mě, že mě poznaly za takovou dobu, ale mrzí mě to, že není nikdo, kdo by to dělal, slíbili to, prý bude lepší... nemohu se vrátit, jsem jinde, ale mrzí to... mrzí...

05.12.2018 23:06:49 | zelená víla

líbí

kdysi jsem chtěla být právník... chtěla jsem obhajovat ty, kterým bylo ublíženo, byla jsem beran... šla za tím...
jednoho dne jsem změnila názor, jen pro to, že jsem se stala dobrovolníkem v nemocnici... viděla jsem jiný svět... a měla pocit, že ho změním... nezměnila jsem nic, ale dokázala jsem tam pracovat, na onkologii, vybrali mě, chtěla jsem tam, díky tátovi, co tam byl, chtěla jsem pochopit a tak moje cesta byla jasná... nepochopila jsem nic, ale šla jsem si za tím, chtěla jsem u toho všeho být... a tak to mám :-))) nevím jak bych milovala právničinu, ale tohle, co dělám, miluju...

05.12.2018 22:52:23 | zelená víla

líbí

...je poznat,že to miluješ,že do toho dáváš část svého srdce.....
a vše se stalo tak,jak mělo,někdy potkáme člověka,který tím svým vstupem na scénu změní vše,jindy stačí jediná věta,událost,seznámení,akce
nebo cokoliv a jsme tam,kde jsme.....řetězení.......někdy jsou to
nepřehlédnutelné věci,jindy jemná naznačení....vše je proces...jen zachytit to,co je pro nás......celý život je "škola" a nic není náhoda..
.....Vílko,je skvělé,že jsi se našla a zapisuj svým způsobem,jak to
děláš ,další příběhy života.....už jsem Ti to prve psala....máš co říci,ráda to čtu......a možná někoho inspiruješ k "akci".......Ji./úsměv/

05.12.2018 23:00:53 | jitoush

líbí

Děkuju... děkuju moc...

05.12.2018 23:09:45 | zelená víla

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel