Anotace: ...
Musím si nalakovat nehty u nohou...
co by tomu řekli lidi?
na manikůru musím zajít
dojem lidí ...
a vlasy?
ježiš, musím si zajít k holiči
co by tomu řekli lidé, co mě uvidí?
v transparentním účtu přispívám lidem na vlasy, které díky chemoterapii nemají, mluvím s nimi osobně a vlasy jsou to poslední, co řeší.
Kašlu na vlasy
Sedím u postele dámy, která má posledních pár týdnů života, hladí mě a vyvažuje důležitost svých rozhodnutí... nechodí
komu má odkázat dům?
a komu psy?
měla přátele?
nepotřebuju chodit na pedikůru, vezmu si botasky a půjdu kamkoli, jen proto, abych si vyjasnila, že mi fungují nohy a že nemusím kamkoli chodit, aby ten někdo přišel za mnou... a třeba tím věnuji kousek čehosi
...
Jsem přísedící a patetická tomu všemu?
Zachráním vše díky tolika dojmům a změnám myšlení?
Nebo jen mohu, třeba potichu pojídat sounáležitost?
...
Vlastně ani nevím...
...
Na dveře mi zaťukal doktor M. ano?
Co tu tak sedíš a lámeš si hlavu blbostma?
Blbostma?
A nechceš třeba zvednout zadek a něco udělat?
...
A tak jsem se zvedla a něco udělala
... nechala si narůst vlasy, nehty si lakuju sama... v prostopášnosti myšlenek a dění úplně obyčejně jsem....
přinesu květiny tam, kde si k nim nemohou přivonět
vyprávím pohádky těm, komu je nikdo nevypráví
přínáším dvě oči a čtyři tlapky pro uvěřitelnost
Jsi spokojená? zeptal se doktor M.
Usmála jsem se...
Mohla bych? co myslíte doktore?
...
Třeba, ale pošli to dál...
jsou to drobky,pro vrabčáka jako já k nezaplacení.Dýchá to teplem,děkuji.
10.08.2019 18:49:42 | Danger
Jsou věci postradatelné a věci důležité. Jsou věci... ale neměli by to být lidé.
Pěkná "Zelená" reflexe.
19.06.2019 18:09:50 | šerý
Díval jsem se na více tvých děl, vyznačují se upřímností a zájmem o důležité věci, ale zároveň určitou povrchností a nezničitelným výrazovým jako "pohodářstvím". To je v životě dobré: když je dobrá vůle, lidi se shodnou a nezáleží už na slovech. V básničce to funguje jen napůl. Dobrou vůli vidíme, výstižnější slova chybí. (Proto asi jsou tvá díla tak dlouhá, jak se to různě snažíš říct znovu lépe a obrázky z různých úhlů zbudovat žádoucí tvar.) Typický případ: když hrdinka říká "jsem přísedící a patetická tomu všemu?" - a v podstatě ji čtenář za to má rád že si takhle zvesela ulevuje, ale věta je to strašidelná. Otazníků v textu je 10, ale většinu otázek se takto nedaří hlouběji rozvinout, protože nejsou správně slovy položené. A tak není divu, že v pointě stojí "pošli to dál", ve smyslu "ať to zvedne někdo jiný, já to nedávám..."
Závěr: chtělo by pořádně pečlivě pracovat na vyjádření, hledat a hledat správná slova. Nepomáhat si množstvím slov, nýbrž najít jedno přesné. Myšlenky jsou myslím dobré, lidsky angažované. Ještě soustřední, zaměření, stručnost, kázeň - to by tvému projevu určitě prospělo.
19.06.2019 11:05:29 | Karel Koryntka
Děkuji za nevyžádané rady k mému psaní...
píši ráda, píšu si pro radost a zaznamenávám si tím určité skutečnosti, nevím kým jsi, že hodnotíš, co je dobře a co ne z pohledu jednotlivce... nic proti kritice takové nemám, ale rozhodně beru kritiku, která je něčím podložená... ne že si jen tak zakritizuju a jdu kritizovat dál... ten dojem je pak subjetktivní, nikoli objektivní...
nepíšu knihy ani o to nestojím a každá kniha či text má svoje čtenáře i když tobě se to nelíbí a nezdá, to je svoboda vnímání a svoboda psaní...jestli mé texty někomu něco řeknou a souzní jsem ráda a vděčná, pokud ne, nehroutí se svět...
v pointě stojí pošli to dál, ale směrem ke mně, nikoli ať to zvedne někdo jiný, což bych řekla, že je z textu patrné...
a kázeň? tak tu si tedy u básní opravdu odpustím... já si svou celkovou pohodovost dost užívám... zkus to :-)))
28.06.2019 22:56:42 | zelená víla